21.01.2008
HN.IHNED.CZ
Podle studie společnosti Trendresearch by Německo mohlo být trvale závislé na dovozu elektřiny z ciziny již od roku 2015.
Německu již za několik málo let hrozí masivní nedostatky elektrické energie.
Podle nejnovější studie výzkumné společnosti Trendresearch, kterou dnes exkluzivně cituje deník Handelsblatt, by největší evropská ekonomika mohla na dovoz elektřiny z ciziny být trvale odkázána již od roku 2015. Politici i firmy proto bijí na poplach.
„Hrozí nám velký propad,“ obává se například Hans-Peter Villis, šéf energetického koncernu Energie Baden-Württemberg (EnBW).
Nedostatek elektráren…
Důvodem hrozícího deficitu je nedostatek elektráren. Spousta projektů na výstavbu nových zařízení se totiž odkládá či přímo ruší, a tak není čím vykompenzovat chybějící výkon elektráren jaderných, které chce vláda postupně stahovat z provozu.
Pokud se politici budou svého záměru z roku 2002 držet i nadále, bude během příštích 15 let třeba nahradit 17 jaderných elektráren o celkovém výkonu přes 20 tisíc megawattů. Zároveň ovšem přestanou fungovat také vybrané elektrárny na uhlí, které nesplňují nové požadavky na ochranu životního prostředí.
V současnosti je sice plánována stavba více než 60 nových elektráren, stále více projektů se ale kvůli rostoucím rizikům (plynoucím například z ochrany životního prostředí) stornuje. Jen v roce 2006 tak podle studie byly zavrženy projekty o kapacitě výroby až 6500 megawattů. A nad mnoha dalšími visí otazník.
Podle studie Trendresearch lze nedostatku elektřiny v případě zrušení elektráren jaderných zabránit jen v případě, že budou postaveny další elektrárny s výkonem celkem 36 tisíc megawattů a investováno celkem 46 miliard eur. Podmínkou tohoto scénáře přitom je, že zároveň vzroste podíl alternativních zdrojů energie na vládou plánovaných 20 procent.
…i nebývalé náklady
„Projekty elektráren ohrožuje hned několik nejistot,“ vysvětluje Berthold Hannes z poradenské společnosti Bain. Uvádí například růst cen surovin jako je plyn, nevýhodnost uhlí kvůli ochraně životního prostředí či vysoké náklady na stavby elektráren nových.
Ty rostou nejen kvůli zvyšující se poptávce z Číny a Indie, ale i z důvodu nedostatečné produkce. Podle studie Trenderesearch je tak u nových elektráren střednědobě třeba počítat s náklady 1400 až 1500 eur na jeden kilowatt u elektráren na uhlí černé a s 600 až 700 eury na kilowatt z elektrárny na zemní plyn. Pro srovnání: ještě před čtyřmi lety byly náklady téměř poloviční.
„Tato varování beru velmi vážně,“ řekl Handelsblattu německý ministr hospodářství Michael Glos. Prodloužení provozní doby jaderných elektráren by podle něj mohlo jistotu dodávek nejen zabezpečit, ale zároveň i prospět cenám elektřiny. Na druhou stranu hodlá apelovat na energetické koncerny, aby dodržely své investiční závazky. Motivací by jim měly být lákavé ceny elektřiny a výhled na jistý zisk.
Autor: (bb), (HB)
