28.01.2008
HN.IHNED.CZ
Evropská komise chce po České republice, aby zvýšila podíl výroby zelené elektřiny – tedy energie z vody, větru, slunce či biomasy – do roku 2020 na dvojnásobek proti dnešku. Ekologové jásají, průmyslníci přikyvují: „Usilovali jsme o reálný limit a to se podařilo,“ říká ministr průmyslu Martin Říman, ve vládě odpovědný za energetiku.
Jak bruselský cíl splnit, to zatím není zcela jasné. Budování zelených elektráren totiž buď brání jejich vysoká cena, nebo je brzdí úředníci. A tak podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny u nás se loni dokonce snížil.
Říman spoléhá na jádro
Česká vláda Bruselu navrhovala, že země bude v roce 2020 z obnovitelných zdrojů vyrábět 12,45 procenta z konečné spotřeby energií. Evropská komise požaduje třináct procent.
„To je číslo, o kterém jistě budeme jednat, ale příliš se od vlastního návrhu ČR neliší,“ řekl ministr životního prostředí Martin Bursík. Jeho ministerstvo i ekologové jsou si jistí, že se splněním limitu nebude problém. Jiný názor mají ale experti ministerstva průmyslu a většina energetiků.
„Potenciál obnovitelných zdrojů je u nás omezený. Průmysl potřebuje stabilní a bezpečné dodávky energie a ty jim obnovitelné zdroje neumí zajistit,“ říká mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský.
Ministr Říman doufá, že pomoci by mohla jaderná energetika. „Klidně se může stát, že jádro se časem mezi obnovitelné zdroje dostane. Ale můj osobní názor je, že za několik let se politická agenda změní a o boji s klimatickými změnami nebude nikdo vědět,“ řekl.
Pro vodu není místo
Jasné je zatím jedno: podíl obnovitelných zdrojů na výrobě proudu v Česku klesá. Podle předběžných údajů ministerstva průmyslu se loni snížil ze 4,91 procenta na konci roku 2006 na 4,7 procenta. Za poklesem prý stojí propad ve výrobě malých vodních elektráren, jež jsou historicky nejdůležitějším obnovitelným zdrojem energie u nás a Římanovo ministerstvo jejich budování nejvíc podporuje.
Potíž je v tom, že pro nové stavby už není místo: „Lokality s dostatečným spádem, vhodné pro malé vodní elektrárny, jsou téměř vyčerpány,“ varoval už vloni Jan Truxa, poradce Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT.
Biomasa je drahá
Nejdůležitějším ekologickým zdrojem elektřiny v zemi se tak má stát spalování biomasy. „Předpokládáme, že to pokryje zhruba 71 procent z objemu obnovitelných zdrojů u nás,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Zájem o kotle na spalování biomasy podle výrobců těchto zařízení skutečně roste. „Většina projektů je ale závislých na dotacích a jednání o nich se vlečou i rok,“ vysvětluje Jiří Křesťan z firmy Verner, která kotle vyrábí. Na trhu navíc chybí biomasa, vhodná pro spalování. A investoři se neobejdou bez dotací, které lze získat z Evropského zemědělského fondu a od ministerstva průmyslu a obchodu. Náklady na tyto zdroje jsou stále příliš vysoké. Obdobně drahé jsou i bioplynové stanice, na něž lze také získat dotace.
Spoléhat se nedá ani na vítr. „Podle jedné ze studií Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd by u nás mohlo být až tisíc větrných elektráren. Jejich stavbě ale brání obecná nechuť ze strany ministerstev i krajských samospráv,“ popisuje obtíže Jiří Přikryl ze společnosti Větrná energie Morava. Podle Františka Šustra z České společnosti pro větrnou energii navíc polovinu projektů na větrníky ohrožuje novela energetického zákona, podle níž mají vrtule stát ve větší vzdálenosti od drátů vysokého napětí.
A výroba proudu ze slunce? Sluneční energie je zatím podle odborníků využitelná nanejvýš pro domácnosti. Jednou z mála výjimek jsou Litoměřice, kde slunce topí žákům místní školy.
Autor: Milan K. Osvaag, Zuzana Kubátová
