31.01.2008
HN.IHNED.CZ
Až český zákazník sáhne za pár let do regálu pro jakoukoli potravinu, na obalu si bude moci zjistit nejen energetickou hodnotu, ale i obsah tuku, soli nebo cukru. A to jak jejich absolutní hodnoty, tak i podíl na doporučené denní dávce.
Velká písmena jsou drahá
Představuje si to alespoň Evropská komise. Ta včera po téměř dvou letech konzultací přišla s návrhem nařízení, které má sjednotit označování potravin po celé Evropě. Pravidla, která budou muset schválit ministři i Evropský parlament, stanoví minimální standardy pro celou unii. Členské státy si je ale budou moci samy dál zpřísnit.
Podle Bruselu by každý potravinářský výrobek měl mít na přední straně etikety celou řadu nutričních údajů. A komise chce také zabránit tomu, aby je výrobci tiskli nečitelným, drobným písmem.
„Etikety na potravinách mohou mít obrovský vliv na to, jak se spotřebitelé při nákupu rozhodnou,“ řekl včera eurokomisař pro zdravotnictví Markos Kyprianu. „Ale matoucí, přeplněné nebo zavádějící etikety mohou být spotřebitelům spíše na obtíž,“ dodal.
Právě na to si ale stěžují výrobci. Těm je trnem v oku zejména požadavek, aby povinné údaje byly vytištěné na etiketě písmem o velikosti nejméně tři milimetry. Tvrdí, že to firmám přinese zbytečné náklady. „Tři milimetry jsou víc, než měří písmo v novinách. Copak jsou noviny nečitelné?“ divil se Xavier Durieu, generální tajemník evropské federace svazů obchodníků EuroCommerce. „Jen povinné zveřejňování údajů umožní zákazníkům získat potřebné informace,“ tvrdí však šéfka Evropské organizace spotřebitelů BEUC Monique Goyensová. Podle ní by nařízení mělo být ještě přísnější.
V Česku zatím klid
Zatímco evropští obchodníci si na nový unijní návrh stěžují, české potravináře chystané změny nechávají v klidu. „Shodujeme se s Evropskou komisí v tom, že je pro spotřebitele důležité mít přehlednější informace o výživovém složení výrobků a uvidíme, jaká bude konečná podoba návrhu, zatím na to nebudeme více reagovat,“ říká mluvčí českého Nestlé Martin Walter.
Některé nadnárodní společnosti ke zlepšení informovanosti spotřebitelů na českém trhu udělaly první krok již v roce 2006 – tehdy se Coca-Cola, Pepsi a Danone dohodly, že budou zákazníky na předních stranách obalů informovat o doporučeném denním množství. Spotřebitel se tak dozví, kolik energie je obsaženo v konkrétním výrobku a jaké množství může za den zkonzumovat. Ke jmenovaným firmám se později přidal i výrobce sušenek Opavia-LU a v současnosti uvádění těchto informací chystá i společnost Kofola. „K novému unijnímu návrhu se zatím vyjadřovat nebudeme. Za pár týdnů však chceme přijít na trh s novou grafickou úpravou výrobků, která bude zákazníky informovat o doporučeném denním množství,“ říká mluvčí společnosti Kofola Martin Klofanda.
Ministerstvo říká „ano“
Zatímco firmy teprve zvažují, jak budou na návrh z Bruselu reagovat, ministerstvu zemědělství se velká písmena na obalech líbí. „Návrh určitě podporujeme, protože je v něm obsaženo všechno, co zákazník potřebuje vědět,“ říká mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.
Jeho slova potvrzuje i Sdružení ochrany spotřebitelů. „Lidé musí vědět, co konzumují, takže důležitá čísla, která by mohla být uvedena na přední části obalu o velikosti tří milimetrů, to je pro ně dobrá zpráva,“ vysvětluje mluvčí sdružení Ivana Picková.
S Evropskou komisí naopak nesouhlasí prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. „Nesouhlasíme, protože nikdo se nezabývá tím, jestli tyto údaje zákazník vůbec potřebuje. Velké množství informací může rovněž spotřebitele odradit, navíc je to finančně nákladné, což může být problematické zejména pro malé a střední výrobce,“ prohlásil Toman.
Brusel se včera pustil i do změn pravidel, podle kterých výrobci píší na etikety, kde byla potravina vyrobena. Dnes se podle komise často stává, že na obalu je uvedena země původu, ze které ale nepochází ani jedna hlavní složka potraviny.
Pokud návrh projde, nápis „vyrobeno v České republice“ budou moci nést skutečně jen ty potraviny, jejichž hlavní část bude pocházet z Česka.
Změny čekají i označování alergenů – tedy například ořechů, mléka, hořčice nebo ryb.
Autor: Radek Honzák, Jan Beneš
