20.02.2008
HN.IHNED.CZ
Ministerstvo financí mění svůj postoj ke sjednocování daní v Evropské unii. Bruselský návrh zatím hlasitě podporovalo jen Německo a Francie a ostatní země se spíše zdráhaly. To se nyní mění, společný výpočet základu daně již Česku nevadí. Na sazby daně si však sáhnout nenechá.
„Pokládal bych za užitečné, kdyby celá EU měla jednu metodiku, abychom se stejným způsobem daně dopočítali,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek v zápětí však dodává: „V žádném případě ale nesouhlasím s tím, aby byl jednotný konsolidovaný základ v rámci celé unie. To si myslím, že má být suverénní věc národních států.“
Evropská unie se myšlenkou jednotných daní zabývá již řadu let. V loňském roce se objevil poslední návrh, který obsahuje dvě roviny. Jde jednak o zavedení jednotné metodiky výpočtu základu daně. Zde jsou mezi členskými zeměmi značné rozdíly, co je v jedné zemi daňový náklad, v druhé neuplatníte. Právě k této části se Česko nově hlásí, jak již pro deník E15 potvrdil Kalouskův náměstek Peter Chrenko.
Druhou rovinou je pak zavedení konsolidovaného základu daně. Pokud by například nastala situace, kdyby byl španělský Seat ve ztrátě – mateřská skupina Volkswagen by ztrátu připojila k zisku celé skupiny včetně Škody Auto a daňový základ by se pak opět rozdělil mezi jednotlivé země. Skupina Volkswagen by celkově platila nižší daně, Španělsko by vybralo daně i od ztrátového podniku a Česko by od Škody Auto vybralo méně. Právě zde má Kalousek výhrady. Jasné není ani, jak by se základ daně mezi jednotlivé země dělil. Navržené je i dělení podle HDP, kde „chudší“ Česko dále tratilo.
Ministerstvo financí není se svými názory na sjednocování daňových systémů v Česku osamocené. „Jednotný výpočet základu daně podporujeme. Ovšem nebude to žádný krátký proces,“ myslí si prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Připomíná, že sjednocování legislativy kolem akciových firem trvalo dvacet let. „Máme však podmínku, aby určování sazby zůstalo v pravomoci každé země,“ tvrdí Drábek.
Partnerka oddělení Daňového poradenství společnosti KPMG Marika Konečná říká, že sjednocení výpočtu základu daně by řadě firem usnadnilo práci. „Teď mluvím tak trochu sama proti sobě, daňovým poradcům by práce pravděpodobně ubylo,“ dodává.
Jednotný způsob výpočtu základu daně by umožnil snadné porovnání jednotlivých zemí podle výše zdanění. Devatenáctiprocentní daň na Slovensku nemusí být kvůli jinému výpočtu základu vždy nižší než 26 procent v Česku. „Nemyslím si, že by firmy zamířily do zemí s nižší sazbou. Význam daní se přehání, pro firmy je to jen jeden z nákladů,“ říká Konečná.
Podle ní je však neprůchodný konsolidovaný základ daně kvůli nevyjasněnému zpětnému rozdělení mezi participující země.
Ovšem právě ten by podle loňské studie KPMG uvítaly tři čtvrtiny daňových odborníků z největších evropských firem. Svůj souhlas vyjádřili všichni čeští respondenti. Přes 80 procent z nich se domnívá, že společný daňový základ usnadní jejich daňové záležitosti. Polovina očekává, že jim změna umožní vytvářet obchodní plány s větší jistotou. Čeští respondenti se vyjadřovali i k otázce dělení základu daně mezi jednotlivé země. Více než polovina z nich by jej rozdělovala na základě prodejů společnosti v daných zemích.
Pokusy o sjednocování daní v unii zatím nejsou příliš úspěšné. Pro musí být všechny členské země, souhlas se ovšem nedá očekávat od zemí, které na výhodnějších daních profitují. A není jich málo – Británie, Irsko, Nizozemsko, Kypr nebo také Slovensko.
Podle ministra Kalouska je sjednocená metoda výpočtu základu daně užitečná, na sazby daně si však sáhnout nedáme.
Autor: Roman Šitner
