05.03.2008
HN.IHNED.CZ
Dělníky z kolínské automobilky čeká seznamování s novými kolegy: s Vietnamci, kteří mají továrně vyřešit problém s nedostatkem pracovníků.
Pro bohatnoucí Česko nového tisíciletí je to typický příběh: Češi stále obezřetněji zvažují, jaká práce je pro ně dobrá. A které profese prohrávají, je vidět na tom, kde firmám nejzoufaleji chybějí lidé. Práce rukama, v montérkách, na noční směny se Čechům přestává líbit. Tím spíš, že si takhle nevydělají tolik jako u počítače.
Přesně tohle v minulosti zažívalo nejprve Německo a potom Francie. Začal se nově vytvářet okruh nezajímavých a hůře placených povolání, na která nastoupili přistěhovalci, říká sociolog Jiří Večerník.
Co neletí? Práce rukama
Dělník u pásu, deset hodin denně montující součástky, je podle odborníků klasický příklad. Nebo nekvalifikovaný pomocný zedník, který si nevydělá tolik jako jeho šikovnější kolegové.
Většinou jde o špatně placená místa. Někdy však rozhodují i jiné faktory jako práce na směny, špatná doprava, pásová výroba, potvrzuje Petra Ciferská z personální agentury Trenkwalder. Nabídky práce jsou přitom plné inzerátů nabízejících místo pro nepříliš vzdělané lidi, stále častěji je ovšem zaplňují cizinci – Češi se jednoduše nehlásí. Často jde ale také o případy, kdy zahraniční investoři přijdou do regionů, kde už není pracovní síla, která je málo kvalifikovaná a nemá velké nároky, upozorňuje Ciferská.
Peníze, nebo volný čas
Češi sice nevezmou hned tak nějakou práci, ale příčiny sahají zřejmě ještě hlouběji do minulosti. Podle tři roky starého mezinárodního průzkumu se Češi stále nezbavili návyků z komunismu. Sociologové to vyčetli z dat o tom, jak jsou lidé se svým zaměstnáním spokojeni.
Jejich závěr byl jasný: Češi chtějí pořád dávat práci jen tolik, aby jim příliš nezasahovala do života. Dobře placené, ale časově i fyzicky náročné místo dostalo v roce 2005 méně bodů než čas na rodinu nebo koníčky. Totéž přitom naznačuje i pohled na platy u mezinárodních firem, které zaměstnávají tisíce dělníků. Například člověk na lince v automobilce TPCA v Kolíně si vydělá přes 20 tisíc, což je v regionu nadprůměrný plat. Přesto je tady každý desátý zaměstnanec z ciziny.
V mladoboleslavské Škodovce mají dokonce 16 procent zahraničních pracovníků, tedy celkem tři a půl tisícovky lidí.
Dnes bistro, zítra hvězda
Experti předpovídají, že se nůžky mezi dobrou a podřadnou prací budou v Česku rozevírat i v dalších letech.
Například poroste zájem o řemeslnická povolání – s tím, jak už díky moderním technologiím přestává jít o těžkou a špinavou práci. A spolu s tím poroste i prestiž kvalitních řemeslníků.
Zatímco Češi se už chovají stejně jako Evropané ze Západu, za mořem je leccos jinak.
Američané podle sociologa Večerníka mnohem méně než Evropané rozlišují, jaká práce se pro ně hodí a která je už pod jejich úroveň. Třeba už jen proto, že přísnější sociální systém nutí i vzdělané lidi vzít třeba i nesnadnou práci rukama.
A navíc Američané vědí, že i servírka v zapadlém losangeleském bistru se může jednou stát slavnou filmovou herečkou.
Však také kolik umělců nebo úspěšných byznysmenů se později chlubí, jaké měli těžké začátky, podotýká Večerník.
Autor: Vojtěch Blažek
