14.03.2008
HN.IHNED.CZ
/Od naší zpravodajky/
V pravidelných pětiminutových intervalech včera přijížděli k budově v centru Bruselu vládní kolony evropských lídrů. Červený koberec, obligatorní stisky rukou, přátelské úsměvy, nekonečné pózování pro fotografování, a pak lítý boj o každé slovo společných závěrů pravidelného jarního summitu evropské sedmadvacítky.
Malá výprava českého premiéra Mirka Topolánka, která bude na summitu bojovat především za zájmy českého průmyslu, dorazila do budovy Rady Evropské unie těsně po britském premiéru Gordonu Brownovi a krátce před francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Sarkozy byl jedním z nejnetrpělivěji očekávaných hostů. Summit je totiž také testem současného stavu velmi proměnlivého vztahu mezi dvěma klíčovými hráči evropské politiky: extrovertem Sarkozym a introvertní, o pět centimetrů vyšší německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Na vztahu dvou největších evropských států do značné míry závisí to, zda se dění v Evropské unii hýbe dopředu nebo vrávoravě přešlapuje na místě.
Smíření Berlína a Paříže?
Diplomaté očekávali, že včerejšek bude pro Merkelovou a Sarkozyho dnem smíření.
Podle všeho se jim totiž podařilo dosáhnout dohody o ožehavém tématu, které je dosud rozdělovalo, a to vytvoření tzv. Středomořské unie, která by měla posílit spojenectví mezi Evropou a státy, jako je Turecko, Izrael nebo Maroko.
To by mělo na různých projektech evropskou kasu stát miliardy eur. Svůj společný kompromisní plán měli dalším evropským lídrům představit během večeře, která skončila až po uzávěrce tohoto vydání.
Sarkozy původně plánoval, že by se plnohodnotnými členy spolku přezdívaného Club Med staly pouze ty státy Evropské unie, které také leží na pobřeží Středozemního moře, a ostatní – tedy včetně největšího přispěvatele do společné evropské kasy, Německa, by byly jen tichými a pasivními pozorovateli. Jenže proti tomu se ostře postavila právě Merkelová, ke které se postupně přidaly další státy. Němci totiž ambiciózního francouzského prezidenta podezřívali z toho, že si chce za jejich peníze posilovat své zájmy.
Česko nechce prodělat
Česká republika jako vnitrozemská země dosud ve sporu logicky podporovala Německo. Na summitu jí ale půjde hlavně o něco zcela jiného.
Hlavním tématem jednání politických špiček, bude balíček návrhů, kterými chce Evropa bojovat proti změnám klimatu.
Evropa chce do roku 2020 o pětinu snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, což si vyžádá miliardové investice od průmyslových podniků.
Češi se bojí, že takové ambiciózní plány donutí firmy odstěhovat své energeticky náročné provozy mimo hranice Evropy, a na tom by Česko patřící mezi nejprůmyslovější země unie prodělalo nejvíc. Proto je jeho hlavním cílem na summitu, od kterého se nečekají žádná konkrétní rozhodnutí, nakazit co nejvíce evropských kolegů svým skepticismem a zpomalit zelené nadšení.
Německo se na summitu postavilo za členské státy, které bojují za postupný náběh aukcí emisních povolenek,. Evropská komise usiluje o to, aby si například producenti energie musely od roku 2013 kupovat všechny povolenky, které jim umožní vypouštět oxid uhličitý.
Němci podle diplomatického zdroje podpořili přinejmenším požadavky Čechů, Poláků a Rumunů. Premiér Topolánek při jednání o tzv. energetickém balíčku prosazoval, aby prodej energetických emisních povolenek v aukcích nabíhal postupně mezi roky 2013 až 2020.
Summit je i testem současného velmi proměnlivého vztahu mezi dvěma klíčovými hráči evropské politiky: francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Autor: Lucie Tvarůžková
