03.04.2008
HN.IHNED.CZ
V březnu 1966 Francie vystoupila z vojenských struktur NATO. O třiačtyřicet let později může francouzský prezident Nicolas Sarkozy na bukurešťském summitu NATO udělat velký krok k tomu, aby se jeho země vrátila zpět.
Scénář připravovali diplomaté týdny dopředu. Podle něj dnes prezident Sarkozy ve svém bukurešťském projevu potvrdí, že Francie vyšle další tisícovku svých vojáků do Afghánistánu, kde je aliance nejvíce potřebuje. Zároveň stanoví podmínky Paříže pro úplný návrat Francie do vojenských struktur NATO. A poté americký prezident George Bush přivítá francouzské posily i rozvoj evropské obrany.
Úplný návrat Francie do vojenských struktur aliance a rozvoj evropské obrany jsou podle představ Sarkozyho dvě strany jedné mince. Je tu tak naděje na dohodu, která zcela vrátí Francii do NATO, posílí obranné schopnosti Evropské unie a sblíží obě organizace. „Poprvé v historii evropské a bezpečnostní politiky jsou názorové rozdíly mezi Londýnem, Paříží a Washingtonem minimální,“ napsal Charles Grant v britském listu Financial Times.
I když Paříž a Washington nacházejí společnou řeč, úplný návrat Francie do NATO není hotovou věcí. Prezident Sarkozy minulý měsíc při návštěvě Londýna velice usiloval, aby premiér Gordon Brown rozvoj evropské obrany podpořil. Má k tomu dobrý důvod. Bez Británie, která je spolu s Francií největší evropskou vojenskou mocností, celý projekt ztrácí smysl.
Podle listu The Guardian však Brown odmítá vznik evropského vojenského velení zcela nezávislého na NATO. Obává se zdvojování struktur, které by alianci oslabilo. Sarkozy musí o výhodách návratu Francie do NATO a posilování evropské obrany přesvědčovat nejen za kanálem La Manche. Svou vizi musí obhajovat i doma. Výhrady proti ní zaznívají od levicové opozice i z řad vládní strany.
Obhájci gaullistických tradic se obávají, že úplným návratem do NATO by se Francie připravila o volnost rozhodování. Prezident Sarkozy je naopak přesvědčen, že jedině tak bude mít jeho země na chod aliance větší vliv a že Evropa zároveň získá více prostoru pro takové akce, na nichž se Spojené státy nebudou chtít podílet, jako například v Čadu.
Autor: Adam Černý
