08.04.2008
TECHNIK.IHNED.CZ
Přestože výdaje na výzkum a vývoj v ČR v posledních letech rostou, stále zaostávají za průměrem EU. Vyplývá to z Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, kterou v závěru loňského roku vypracovala vládní Rada pro výzkum a vývoj.
Například v roce 2005 měly celkové výdaje na výzkum a vývoj na hrubém domácím produktu ČR podíl 1,42 %, zatímco průměr 27 členských států EU byl 1,74 %.
Velký náskok před EU mají Spojené státy a Japonsko, kde se výdaje na výzkum a vývoj v roce 2005 podílely na HDP 2,62 respektive 3,33 %. Nejen z evropských zemí, ale celkově vůbec, je na tom v tomto ohledu s podporou výzkumných aktivit nejlépe Finsko, kde tyto výdaje dosáhly 3,48 % HDP.
„Česko spolu s Finskem, Japonskem, Rakouskem, Maďarskem a Rumunskem patří mezi země, ve kterých ve sledovaných letech 2001, 2003 a 2005 výdaje (na výzkum a vývoj) rostou. Výdaje v Česku i při trvalém růstu stále ještě zaostávají za průměrnými výdaji EU,“ uvádí analýza.
SVĚT PŘÍLIŠ NESPOLÉHÁ NA VEŘEJNÉ ZDROJE
Veřejné zdroje se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku v roce 2005 podílely 40,9 % a podnikatelské zdroje 54,1 %. „Za vhodný podíl veřejných výdajů na celkových výdajích na výzkum a vývoj se v zemích s liberální ekonomikou a rozvinutým tržním hospodářstvím považuje jedna třetina,“ upozornili autoři analýzy.
Česko podle analýzy patří do početné skupiny zemí, ve kterých se podíl veřejných výdajů na výzkum a vývoj pohybuje v rozmezí 30 až 45 %. Například loni v Česku vzrostla podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků o zhruba 3,3 miliardy korun na 21,5 miliardy Kč, což odpovídá 0,62 % HDP. Ještě v roce 1997 přitom činila veřejná podpora 7,6 miliardy korun a její podíl na HDP byl 0,43 %. „Růst veřejných výdajů příznivě ovlivňuje růst celkových výdajů na výzkum a vývoj (v ČR), který byl v období 2001 až 2005 čtvrtý nejvyšší v EU,“ píše se v analýze.
Podíly veřejných zdrojů výrazně přesahující hranici 40 % v roce 2005 vykázaly nové členské země EU, jako je Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko nebo Slovensko. Odborníci míní, že příčinou jsou zřejmě nízké výdaje podnikatelské sféry na výzkum a vývoj, které souvisí s tím, že firmy se v těchto zemích soustřeďují na technologie nižší a střední úrovně. Na vině může být i nedokončená restrukturalizace tamního průmyslu.
Naopak v Japonsku se v roce 2005 veřejné zdroje na celkových výdajích do výzkumu a vývoje podílely pouze 16,8 %. „Nízký podíl veřejných výdajů na výzkum a vývoj v Japonsku lze vysvětlit existencí řady velkých průmyslových podniků, které rozsáhle podporují výzkum a vývoj, a to i včetně výzkumu základního,“ uvedli autoři analýzy. Základní výzkum je podle nich ve většině zemí EU prováděn ve veřejném sektoru a na vysokých školách, takže je financován především z veřejných zdrojů.
Zahraniční zdroje se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku v roce 2005 podílely čtyřmi procenty. „Podíl zahraničních zdrojů byl v Česku o 4,5 procentního bodu nižší než průměr 27 zemí EU,“ upozornila analýza. Nejvyšší podíl zahraničních zdrojů mělo v roce 2005 Řecko, kde činil 21,6 %. Naopak nejnižší Japonsko, a to 0,4 %. „Příčinou mohou být stále ještě značné problémy při zakládání poboček zahraničních firem v Japonsku a relativně nízké zapojení Japonska do mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji,“ stojí v analýze.
EU si v Lisabonské strategii dala za cíl, že její celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhnou v roce 2010 tří procent HDP, přičemž jen třetinu by měly tvořit veřejné zdroje. Podle autorů analýzy se však tento ukazatel zřejmě nepodaří splnit. „Z dosavadního vývoje lze odvodit, že reálné je splnění stanoveného cíle v Německu, Dánsku a Rakousku. Ostatní země zřejmě cíle tří procent HDP nedosáhnout,“ podotkli autoři analýzy. Za hlavní příčinu označili vysoký tlak na snižování schodků státních rozpočtů a zadluženosti států. V roce 2005 překročily v EU tříprocentní hranici výdajů na výzkum a vývoj pouze Švédsko a Finsko.
PODAŘÍ SE DOSTATEČNĚ MOTIVOVAT FIRMY?
České úřady se nyní snaží motivovat firmy, aby posilovaly výdaje do výzkumu a vývoje a zvyšovaly tím svoji konkurenceschopnost. „Zákon o investičních pobídkách od poloviny minulého roku vyžaduje vyšší podíl nejmodernějších technologií ve vybavení podporovaných projektů. Úpravami prošel i Rámcový program na podporu technologických center a center sdílených služeb, který se na náročné investice přímo zaměřuje,“ uvedla již dříve Alexandra Rudyšarová, která je pověřena řízením státní agentury CzechInvest. Mezi 182 investičními projekty, na kterých se agentura minulý rok podílela, bylo 65 procent expanzí. Podle Rudyšarové právě expanze přinášejí investice do nejmodernějších technologií, služeb nebo do výzkumu a vývoje.
Agentura CzechInvest od března zahájila příjem žádostí do druhého kola programu Potenciál, ve kterém budou moci podnikatelé získat celkem 2,58 miliardy korun určených právě na podporu výzkumu, vývoje nebo inovací. V první výzvě programu Potenciál, která byla ukončena v závěru loňského roku, bylo k dispozici 900 milionů korun.
(red)
Autor: (red)
