10.04.2008
HN.IHNED.CZ
/Od naší zpravodajky/
V soutěži národů o lukrativní evropská místa jsou Češi značně pozadu. O kariéru evropského úředníka má zájem málo Čechů. A pokud už zájem projeví, řada z nich nakonec neprojde náročným konkurzem. Hůř jsou na tom z deseti nových členských států, které se k unii připojily před čtyřmi lety, už jen Poláci.
Pro řadu Evropanů je vidina vysokých výdělků, jistého místa a na stáří nadprůměrné penze, prací snů, pro Čechy jen nepříliš atraktivní nabídka. To, že Češi v obsazování vyšších úřednických postů zaostávají potvrzují údaje Evropské komise.
„Podle našich údajů je to zejména kvůli tomu, že se českých občanů hlásí poměrně méně než z jiných nových států a také procento těch, kteří uspějí v přijímacím řízení, je nižší, než je průměr. Pro ten druhý fakt nemáme žádné vysvětlení,“ říká diplomaticky Dale Kidd z Evropské komise.
V soutěži o vlivné židle v Bruselu jsou z nových zemí nejúspěšnější Estonci, Slovinci a Malťané.
Evropská komise při vstupu do unie spočítala každému státu cílový počet úředníků. Toho by měl dosáhnout, pokud chce mít jistotu, že je jeho země v evropských úřadech řádně zastoupena a její hlas je slyšet. Například Estoncům k takovému pocitu stačilo obsadit v Bruselu 117 židlí, mají jich ale už 175. Česká jmenovka by měla viset na 492 kancelářích, visí ale jen na 406.
„V poslední době se ale dle našich údajů úspěšnost českých uchazečů ve výběrových řízeních zlepšila,“ říká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
Čechům se daří v konkurzech na místa administrativních pracovníků. Větší potíže než jiné země ale mají s vlivnými místy ve středním managementu, kde se vyžaduje vyšší kvalifikace a delší praxe. Pro lidi s českou občankou je takových míst rezervováno 27, vhodných kandidátů se ale za čtyři roky podařilo najít jen 14. „Zájem o práci v institucích EU projevují většinou mladí lidé, absolventi vysokých škol, kteří jsou velmi dobře jazykově vybaveni. Nemají však dostatečné zkušenosti s řízením větších týmů, což je často diskvalifikuje při výběrových řízeních do pozic nižšího a středního managementu,“ vysvětluje Vicenová.
Podobně mizerně při hledání zkušenějších úředníků jsou na tom ale už jen Poláci a Slováci. Evropská komise teď kvůli tomu dokonce pořádá dodatečná výběrová řízení zaměřená jen na uchazeče z těchto tří zemí. V polovině roku bude jasné, jestli několikakolovým konkurzem, kde se zkouší například znalosti fungování Evropské unie, logické myšlení, psaný i verbální projev, projde úspěšně i nějaký Čech.
České jmenovky chybí i v tlumočnických budkách. Tlumočníci budou mít přitom příští rok v době českého předsednictví klíčovou roli. Podle propočtů bude Brusel na český půlrok potřebovat sto tlumočníků: 20 na plný úvazek a 80 externistů. Těch stálých se zatím podařilo nalákat jen pět. „Češi mají tendenci držet se doma, mají silné kořeny, rodinné vazby, a mnohým se prostě nechce žít v Bruselu,“ říká šéf českého tlumočnického oddělení Roderick Jones.
Autor: Lucie Tvarůžková
