19.04.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 26: Vnější vztahy
Současným hlavním úkolem v této oblasti je zajištění hladkého přechodu na obchodně politický režim Evropské unie, tj. ukončení platnosti stávajících mezinárodních smluv České republiky v oblasti vnějších ekonomických vztahů, kde daná problematika spadá do působnosti orgánů Společenství. Jsou podnikány zejména následující kroky: do nově sjednávaných mezinárodních smluv je zařazována klauzule, zajiš?ující ukončení platnosti těchto smluv k datu vzniku členství České republiky v Evropské unii. U některých preferenčních smluv probíhá proces jejich renegociace, jehož cílem je zařazení takovýchto klausulí. Průběžně je aktualizován seznam smluv, jejichž platnost bude nutno ukončit. Samotné vypovídání bylo zahájeno koncem roku 2002.
Postavení EU v celosvětovém obchodě (největší světový vývozce a druhý největší dovozce) je potvrzením kvality a úspěšnosti unijní obchodní politiky. EU všemi dostupnými nástroji zajiš?uje výhodný přístup unijního zboží na třetí trhy a otevírá svůj trh pro zahraniční zboží, přičemž důsledně sleduje dodržování mezinárodních pravidel obchodu a v případě jejich porušování přijímá opatření na ochranu svých zájmů.
Převzetím unijního celního sazebníku se změní výše celní ochrany. Smluvní celní sazby má v současné době EU ve srovnání s ČR mírně vyšší u téměř poloviny průmyslových položek a většiny zemědělských výrobků. Výrobci citlivých produktů (zejména hutnických a textilních) budou lépe chráněni před dovozy z nečlenských zemí, nebo? ČR se připojí k provádění ochranných opatření (množstevních omezení, kvót, dohlížecích a kontrolních režimů) a k aplikaci desítek unijních antidumpingových opatření a vyrovnávacích opatření EU, která budou v platnosti vůči třetím zemím.
Čeští podnikatelé se zapojí do důsledného sledování, jak obchodní partneři EU dodržují závazky vyplývající z dohod uzavřených v rámci WTO nebo jaké vytvářejí překážky obchodu a získají přístup do unijních databází informací a stížností vývozců a dovozců. ČR získá pro své výrobky lepší přístup na zahraniční trhy díky preferenčním dohodám EU. Velmi výhodné zacházení EU získává nejen ve vztahu se všemi zeměmi, se kterými preferenční dohody podepsala ČR, ale navíc i s mnoha dalšími zeměmi. Dohoda o partnerství a spolupráci se skupinou afrických, karibských a tichomořských rozvojových zemí je rovněž preferenční, prozatím jde o jednostranné preference, které budou nejpozději do 8 let nahrazeny recipročními. Výhledově se do skupiny preferenčních partnerů zařadí MERCOSUR a země Perského zálivu. Možnost uzavření preferenčních dohod je založena i ve stávajících nepreferenčních smlouvách o partnerství a spolupráci s nástupnickými státy bývalého SSSR. ČR se připojí k unijní konstrukci všeobecného systému preferencí pro rozvojové země, která se od české liší výší úlev, rozsahem položek a zemí i zvláštními podpůrnými a pobídkovými opatřeními.
Shrnutí
Obchodní politika ČR je založena na stejných principech jako společná obchodní politika EU. Tato skutečnost vyplývá z členství ČR, tak i zemí EU, ve Světové obchodní organizaci a jejich stejného přístupu k plnění závazků z toho vyplývajících. ČR již v předvstupním období aktivně koordinuje své kroky a pozice v rámci WTO s pozicí EU s cílem umožnit hladký vstup do EU a převzetí její obchodní politiky. V posledním období se tak např. stalo v rámci mnohostranného kola jednání z Doha.
ČR se zapojí do vnějších ekonomických vztahů EU, což v mnoha případech pozitivně ovlivní její bilaterální relace, zejména ve vztahu k třetím zemím. Stejně tak ČR bude mít možnost plně využívat nástrojů humanitární a rozvojové pomoci EU, jejímž prostřednictvím může výrazně vylepšit svoje dosavadní působení v této oblasti.
Uzavření kapitoly bylo bezproblémové. Je však třeba připomenout, že v rámci jednotné politiky ve vnějších vztazích musí ČR do vstupu do Unie odstranit všechny prvky nekompatiblity s acquis ve své mezinárodní bilaterální smluvní základně. Vláda se bude nyní zabývat návrhem v tomto smyslu, který bude následně předložen Parlamentu k projednání.