24.04.2008
V Evropské unii prudce roste zájem o zemědělskou půdu, ceny jsou rekordní.
V Evropské unii prudce roste zájem o zemědělskou půdu. Ceny polností táhnou vzhůru především rostoucí ceny komodit, které v obchodech pocítili i spotřebitelé. Tento trend ještě podporují některé realitní fondy, které místo nákupu klasických nemovitostí začínají investovat do zemědělské půdy. Píše to dnešní vydání deníku Financial Times.
Jen ve Velké Británii cena za akr půdy (0,405 hektaru) v poslední době vzrostla o zhruba 40 procent, přitom posledních 20 let zůstávala prakticky stejná. „Není to jen půda v Británii, jejíž hodnota prudce roste. Růst cen komodit zvýšil zájem investičních fondů o levnou půdu především ve východní Evropě, kde je spousta neobdělávané, ale velmi úrodné půdy,“ řekl deníku Andrew Shirley, jeden z šéfů realitní společnosti Knight Frank, která se chystá otevřít zemědělský investiční fond.
Rozdíly v cenách polností na západě a východě Evropy jsou propastné. V Litvě mohou zájemci pořídit hektar zemědělské půdy za 734 eur, což je zhruba 18.000 korun. Naproti tomu v nejdražším Lucembursku stojí hektar pole více než 160.000 eur, tedy více než čtyři miliony korun.
I v bývalých postkomunistických zemích ale cena rostě. Jen v Polsku se průměrná cena od roku 2003 do roku 2006 zvýšila o 60 procent. V sousední Ukrajině, která sice není členem unie, se cena za hektar nejúrodnější půdy za poslední rok zvýšila o polovinu na 3500 dolarů (zhruba 56.000 korun).
Celá řada východoevropských států sice zavedla určitá omezení pro nákup půdy, ale pro investiční fondy je není těžké obejít. Polsko například cizincům zakázala nakupovat půdu až do roku 2016. Zájemci si ale mohou v Polsku založit firmu a prostřednictvím ní „vyhlédnuté“ pozemky nakoupit.
Poměrně levná půda se ovšem dá najít i na západ od českých hranic. Nejlevnější je ve Francii, kde ale platí poměrně přísná omezení. Cena za hektar se pohybuje kolem 6000 eur (150.000 korun), ale prodejce musí půdu ze zákonu nejdříve nabídnout mladým farmářům. I v zemi galského kohouta však ceny vzrostly od roku 2003 zhruba o 50 procent.
Kromě vyšších cen komodit za vyšší poptávkou stojí údajně i přísnější pravidla pro ochranu životního prostředí. „Musíte udělat více, abyste vyprodukovali stejný objem,“ uvedl šéf dánských zemědělských odborů Peter Gemaelke. Podle něj omezení u dusíkatých hnojiv výrazně snížilo výnosy z hektaru půdy.
Přes rostoucí zájem o zemědělskou půdu někteří experti varují před přehnaným optimismem. Především ve spojitosti s krizí na finančních krizích, kterou v řadě zemí doprovází propad cen klasických nemovitostí. „Dokud nebude jasno o hloubce celého problému, je třeba být opatrný,“ dodal Mark McAndrew z britské realitní společnosti Strutt and Parker.
čtk, oez
