28.04.2008
Prognóza Evropské komise je pro Slovensko příznivá, inflace má zpomalit.
Růst spotřebních cen na Slovensku by měl zažít vrchol ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté by měl začít mírně zpomalovat. Tato předpověď by mohla Slovensko přiblížit k přijetí eura. Obavy z vysokého růstu cen, který by vstup do eurozóny mohl případně zhatit, se nepotvrdily. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Za celý letošek by inflace měla činit 3,8 procenta a v příštím roce 3,2 procenta.
Příznivé efekty na konci roku 2008 by měly vést k určitému zpomalení růstu spotřebitelských cen, obzvláště při kontrole druhotných dopadů a v případě, že nenastane další vlna zvyšování cen komodit na světovém trhu, uvedla komise. Růst spotřebitelských cen by prý mohl zpomalit ještě více, ale EK pro konec letošního roku očekává vyčerpání zásob cigaret s ještě starými cenami. Pak by se na trhu měly objevit zásoby nové, již s vyššími cenami.
Slovenské ministerstvo financí a analytici hodnotí prognózu Evropské komise pozitivně. Podle ekonomů přiblížila zemi k zavedení eura od ledna příštího roku. Po dnešní prognóze je nanejvýš pravděpodobné, že Evropská centrální banka i Evropská komise 7. května doporučí přijetí Slovenska do eurozóny. To minulý týden potvrdily i důvěryhodné a na sobě nezávislé zdroje ČTK.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia nechtěl předjímat rozhodnutí, které komise zveřejní příští týden. Podle něj ovšem není rozpočtová politika Slovenska tak ambiciózní jak by mohla být, což by prý vládě dovolilo efektivněji bojovat s inflačními tlaky. Bude to dlouhý víkend, řekl o přípravách hodnotící zprávy.
Slovensko bez větších problémů splnilo veškerá nutná kritéria pro přijetí eura, včetně obávaného inflačního. Hodnocení je momentálně na straně Evropské unie, nechceme předpovídat jejich rozhodnutí. Slovensko splnilo kritéria s dostatečnou rezervou, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Miroslav Šmál.
Podle současných předpovědí navíc nehrozí, že by inflace po přijetí evropské společné měny vyskočila na rekordní hodnoty, jako se tomu stalo například v případě Slovinska. Toho se obávala jak komise, tak ECB.
Právě hrozba zrychlení růstu spotřebitelských cen v dalším období patřila k největším rizikům na cestě k euru. Konvergenční zpráva v květnu by měla být pro Slovensko pozitivní, řekla ČTK analytička Slovenské sporitelni (SLSP) Mária Valachyová.
Analytik Tatra banky Robert Prega však připomněl, že rezerva při hodnocení inflačního kritéria se v příštím roce sníží. V konečném hodnocení na to může komise upozornit, řekl ČTK.
Inflační kritérium Slovensko poprvé splnilo loni v srpnu. Kandidátské země eurozóny nesmí být více než 1,5 procentního bodu nad průměrem tří zemí EU s nejnižší mírou inflace. Podle propočtu ČTK hodnota tohoto kritéria činila v březnu 3,23 procenta, přičemž Slovensko dosáhlo 2,2 procenta. Kritérium tak splnilo s rezervou téměř jednoho procentního bodu.
Bratislava by přitom měla zůstat pod hodnotou takzvaného maastrichtského inflačního kritéria po celý rok 2008 a i v roce příštím. Podle propočtu Slovenské sporitelni kritérium bude pro celý letošek činit 4,1 procenta a v příštím roce 3,4 procenta. Přijetí eura na Slovensku je z našeho pohledu velmi pravděpodobné, sdělila ČTK Valachyová.
Slovenská koruna v reakci na zprávu EK posilnila na rekordní úroveň vůči euru 32,20 Sk/EUR. Ráno přitom začínala na 32,35 koruny za euro. Tato sdělení jsou pozitivní pro korunu, uvedl obchodník OTP Banky Juraj Mitošinka.
Slovensko zůstane přes určité zpomalení jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v unii i letos a příští rok. Jako u jednoho z mála členských států Evropská komise ponechala odhad růstu HDP na Slovensku stejný jako na podzim. V ostatních případech přitom odhady většinou snižovala, někdy i výrazně. Slovenská ekonomika by měla letos vzrůst o sedm procent a v příštím roce o 6,2 procenta.
Domácí poptávka pravděpodobně zůstane hlavní hybnou silou ekonomické expanze, zatímco příspěvek (k HDP) exportu by měl ve sledovaném období výrazně klesnout, uvedla komise ve své předpovědi.
Téměř neměnný by měl letos i příští rok zůstat rozpočtový deficit. Brusel pro letošek odhaduje, že veřejné finance skončí se schodkem ve výši dvou procent a v roce 2009 se schodkem 2,3 procenta. Celkový dluh by měl zůstat vesměs stabilní, dodala komise s tím, že v současnosti dosahuje necelých 30 procent HDP.
čtk, oez
