06.05.2008
Podíl peněz vyčleněných v rozpočtu Evropské unie pro zemědělce v roce 2009 opět klesne. Vyplývá to z návrhu unijního rozpočtu na příští rok, který dnes zveřejnila Evropská komise.
Sílí naopak podpora hospodářskému růstu ve členských zemích. Ještě v roce 2007 přitom většina peněz putovala do zemědělství, situace se poprvé obrátila letos.
Největší část rozpočtu příští rok poputuje na podporu hospodářského růstu, celkem 60,1 miliardy eur, což představuje asi 44,7 procenta veškerých prostředků. Zemědělci naopak dostanou 57,5 miliardy eur, což představuje 42,8 procenta rozpočtu.
Celkové závazky unie pro rok 2009 činí celkem 134,4 miliardy eur, což představuje růst o zhruba tři procenta ve srovnání s letošním rokem. Na podobě navrhovaného hospodaření unie v příštím roce se do značné míry projevuje snaha EU bojovat s klimatickými změnami. Rozpočtové kapitoly, které jsou věnovány buď energetice, nebo ekologii, zažívají vůbec největší růst ve srovnání s předchozími lety.
Jen investice do životního prostředí vzrostly o desetinu na 14 miliard eur. Celkově se takzvané „zelené investice“ Evropské unie mají v příštím roce zvýšit o 17,3 procenta a představují zhruba 10 procent celého unijního rozpočtu. „Investice do výzkumu, životního prostředí a energetiky rostou třikrát rychleji než celý rozpočet. Dávají tak skutečné obrysy naším politickým cílům a peníze daňových poplatníků směřují tam, kde leží skutečné evropské výzvy,“ řekla dnes novinářům eurokomisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová.
Kromě kapitol, které mají co do činění s bojem proti klimatickým změnám, je již tradičně patrný růst výdajů na zahraniční politiku unie. EU má na „udržování stability a bezpečnosti“ v zemích mimo společenství vydat celkem 7,3 miliardy eur. Jen na výdaje zmírnění některých světových krizí vzrostly téměř o polovinu na zhruba čtvrt miliardy eur. Za těmito nárůsty z velké části stojí Evropský parlament, který svůj souhlas s rozpočtem často podmiňuje zvyšováním výdajů na zahraniční politiku, což nejednou vedlo k velmi zdlouhavým vyjednáváním mezi komisí, členskými státy a právě zákonodárci.
Stejně jako každý rok si více peněz nárokuje často kritizovaná unijní administrativa. V roce 2009 na ní daňoví poplatníci vydají téměř 7,7 miliardy eur, což je o pět procent více než letos. Každoročně nejvíce rostou především výdaje na penze odcházejících evropských úředníků. Zaměstnanci unijních institucí přitom mají v důchodu nárok na zhruba dvě třetiny své mzdy. Zvyšují se ale i prostředky na evropské školy, což je způsobeno rozšiřováním EU. Školní lavice totiž stále častěji plní především děti úředníků z nových členských zemí.
čtk, oez
