18.05.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 12: Statistika
Pro oblast statistiky přijala Evropská společenství okolo 300 právních norem, které upravují činnost úřední statistiky v rámci Společenství. Jde především o normy, které obsahují soubory ukazatelů za jednotlivé oblasti života společnosti, které musí členské země předávat Evropské komisi, resp. jejímu statistickému úřadu (EUROSTAT). Další normy pak stanoví principy činnosti státní statistické služby, mezi nimiž dominuje důraz na objektivitu a nestrannost statistiky, na její politickou nezávislost a na ochranu individuálních dat, která mohou být zveřejněna jen se souhlasem subjektu, jehož se týkají. Za součást acquis se považují i tzv. gentlemanské dohody o získávání dalších ukazatelů; tyto dohody jsou členskými zeměmi plněny, i když jejich plnění nelze právně vynutit.
Převzetí a implementace acquis Českou republikou tedy znamená, že státní statistická služba ČR, tvořená Českým statistickým úřadem a pracovišti státní statistické služby ministerstev a ústředních správních úřadů, musí nejpozději od data vstupu ČR do EU fungovat v plném souladu s principy komunitární statistiky. To musí být rovněž zabezpečeno příslušnými právními normami. Statistická služba poskytuje Evropské komisi veškeré statistické informace požadované v jednotlivých normách a gentlemanských dohodách, a to v předepsané metodice, v požadovaném třídění, kvalitě a termínech. Mají-li statistické informace na úrovni EU sloužit svému účelu, musí být veškeré údaje za jednotlivé členské státy plně agregovatelné a vzájemně srovnatelné v rámci celé Evropské unie. Tyto vlastnosti však mohou mít pouze při dodržení výše uvedených podmínek.
Pro českou statistiku znamenal tento požadavek provedení radikální transformace v podobě přechodu od statistiky odpovídající potřebám plánovaného hospodářství, jejímž základem byla kontrola plnění plánu, ke statistice vyhovující demokratickému systému s tržní ekonomikou. Tato transformace znamenala celou řadu zásadních změn. Principy fungování státní statistické služby odpovídající přístupu EU k této problematice jsou však nyní nejen uplatňovány, ale i plně zakotveny v právních normách ČR (jde zde především o Zákon o státní statistické službě č. 89/1995 Sb).
Transformace statistické služby si vynutila harmonizaci systému statistických klasifikací a číselníků s mezinárodními standardy, používanými v EU. Jedná se o klasifikace ekonomických činností, produkce, zaměstnání, oborů vzdělání, postavení v zaměstnání, individuální spotřeby a řadu dalších. Dále byly v souladu se statistikami zemí EU vytvořeny statistické registry. Vedle Registru ekonomických subjektů, který je nejrozsáhlejší z nich, jde o Registr sčítacích obvodů, Zemědělský registr a Registr ubytovacích zařízení. Došlo také ke značnému posílení významu a tudíž i rozsahu regionální statistiky. Zcela novou oblastí byl pro českou statistiku výpočet národohospodářských agregátů na úrovni regionu (regionální HDP, který je rozhodující pro rozhodování o čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU).
I přes náročnost všech těchto změn se orgány státní statistické služby ČR rozhodly zvládnout veškeré transformační kroky v období před vstupem ČR do EU a nepožadovat žádná přechodná období pro tuto oblast. S využitím rozsáhlé zahraniční pomoci, zejména programu Phare, je tento úkol plněn. Vzhledem k tomu neobsahuje přístupová smlouva v oblasti statistiky žádná ujednání o přechodných obdobích.
Shrnutí
Bylo již dosaženo vysokého stupně harmonizace práva. Kapitola je považována za bezproblémovou.
Český statistický úřad, jehož výkon je obecně dobře hodnocen ze strany EU, v zásadě aplikuje metodologii používanou v zemích EU a dává dobré záruky plnění požadavků, které budou v rámci EU na statistickou službu kladeny.