22.05.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 9: Doprava
Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii se v oblasti kapitoly Doprava dotýká všech základních druhů dopravy, kterou stát řídí nebo ovládá formou nařízení vlády, zákonů a vyhlášek, které jsou vesměs v souladu s nařízeními nebo směrnicemi Evropské unie.
Jaké jsou hlavní cíle dopravní politiky Evropské unie v sektoru dopravy? V první řadě se jedná o stanovení společné dopravní politiky a stanovení liniových a bodových dopravních sítí, které jsou definovány legislativou Evropské unie. Jejich hlavním cílem je například zajištění stejných práv řidičům nákladních vozidel nebo autobusů nejen v České republice, ale i na území Španělska, Velké Británie nebo ostatních států Evropské unie. Obdobně by na tom měli být také strojvůdci, piloti, letušky nebo námořníci. Další oblastí dopravní politiky je např. stanovení jednotných nebo vzájemně uznávaných řidičských průkazů, evropských licencí pro řidiče nákladních vozidel, nazývaných také „Euro-licence“, které budou opravňovat naše řidiče k bezproblémovému vstupu na silnice EU po 1. květnu 2004.
Jak už bylo řečeno, cílem dopravní politiky je také definování dopravních sítí, jejich budování v kontextu EU, nebo jejich modernizace, pokud již existují, ale neodpovídají požadovaným parametrům. Na tyto odsouhlasené body nebo linie bude kladen největší důraz a budou upřednostňovány před ostatními. „Bodové sítě“ většinou presentují letiště, námořní a vnitrozemské přístavy nebo železniční stanice. Naopak „liniové sítě“ presentují propojení těchto bodů. Dohromady pak tvoří dopravní infrastrukturu, kterou lze dělit podle jednotlivých druhů dopravy. Ve Smlouvě o přistoupení jsou obojí sítě definovány a jmenovány.
Přechodná období
V případě vnitrostátní nákladní silniční přepravy (kabotáž)EU předložila ve Společné pozici ke kapitole Doprava návrh na přechodné období (PO) v délce až pěti let (2+2+1). Současně Společná pozice připouští, že se mohou stávající a nové členské státy na základě bilaterálních dohod domluvit na odlišné formě tohoto PO (např. v podobě postupné výměny povolení pro provádění kabotáže) včetně možnosti plné liberalizace trhu. Požadavek na přechodné období pro kabotáž uplatnila EU u všech zemí regionu střední a východní Evropy s výjimkou Slovinska. ČR jako jediná požadavek na PO odmítala akceptovat a o kapitole Doprava jednala až do samého závěru přístupových jednání. Hlavní úsilí ČR se přitom zaměřovalo na dosažení dohody se SRN, která je z hlediska kabotáže pro ČR klíčovou zemí. V rámci bilaterálních jednání se sice zatím nepodařilo dosáhnout závazné dohody o budoucí podobě bilaterálního režimu kabotáže, nicméně bylo dohodnuto, že vznikne společná česko-německá analýza nákladů dopravců v obou zemích, na jejímž základě by mělo dojít k diskusi o konkrétních kvótách na kabotáž. V mezidobí se ČR soustředila rovněž na bilaterální jednání s ostatními členskými státy EU s cílem dohodnout alespoň základní podobu budoucích bilaterálních režimů liberalizace kabotáže po vstupu ČR do EU. Jednání s těmito státy zatím nevedla k dosažení konkrétní dohody a budou proto pokračovat i po ukončení přístupových jednání (pozn. některé členské státy předběžně indikovaly zájem na plné liberalizaci kabotáže ode dne vstupu ČR do EU).
Další informace o vybraných právních normách ES lze získat, buď na serveru Ministerstva dopravy, nebo kompletní přehled legislativy EU na portálu EUR-Lex.
Shrnutí
V průběhu přípravy na vstup do EU v kapitole Doprava dosáhla ČR vysokého stupně připravenosti, což se projevilo mj. tím, že nežádá o žádné přechodné období.
Hlavním přínosem pro ČR v kapitole Doprava bude v této souvislosti možnost neomezeného přístupu na trhy jednotlivých členských států v oblasti mezinárodní silniční dopravy, letecké dopravy, námořní a vnitrozemské vodní dopravy a postupně i železniční dopravy, která v rámci EU zatím nedosáhla plného stupně liberalizace.
Kabotáž
-
vnitrostátní nákladní silniční přepravy (kabotáž) EU předložila ve Společné pozici ke kapitole Doprava návrh na přechodné období (PO) v délce až pěti let (2+2+1). Současně Společná pozice připouští, že se mohou stávající a nové členské státy na základě bilaterálních dohod domluvit na odlišné formě tohoto PO (např. v podobě postupné výměny povolení pro provádění kabotáže) včetně možnosti plné liberalizace trhu.
-
požadavek na přechodné období pro kabotáž uplatnila EU u všech zemí regionu střední a východní Evropy s výjimkou Slovinska. ČR jako jediná požadavek na PO odmítala akceptovat a o kapitole Doprava jednala až do samého závěru přístupových jednání.
-
hlavní úsilí ČR se přitom zaměřovalo na dosažení dohody se SRN, která je z hlediska kabotáže pro ČR klíčovou zemí. V rámci bilaterálních jednání se sice zatím nepodařilo dosáhnout závazné dohody o budoucí podobě bilaterálního režimu kabotáže, nicméně bylo dohodnuto, že vznikne společná česko-německá analýza nákladů dopravců v obou zemích, na jejímž základě by mělo dojít k diskusi o konkrétních kvótách na kabotáž
-
v mezidobí se ČR soustředila rovněž na bilaterální jednání s ostatními členskými státy EU s cílem dohodnout alespoň základní podobu budoucích bilaterálních režimů liberalizace kabotáže po vstupu ČR do EU. Jednání s těmito státy zatím nevedla k dosažení konkrétní dohody a budou proto pokračovat i po ukončení přístupových jednání (pozn. některé členské státy předběžně indikovaly zájem na plné liberalizaci kabotáže ode dne vstupu ČR do EU).