22.05.2008
čtk
Česká vláda připravuje své předsednictví v Evropské unii ve dvou scénářích – s lisabonskou smlouvou a bez ní.
Počítat s variantou, že smlouva vůbec nevstoupí v platnost, je podle vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS) nutné především kvůli napínavé situaci v Irsku, kde je schválení dokumentu v referendu nejisté. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti zároveň zdůraznil, že vláda s variantou krachu lisabonské smlouvy počítá jen kvůli situaci v jiných členských zemích.
I pokud smlouva uspěje a začne na začátku příštího roku platit, je podle něj reálné, že změny ve fungování unie budou nabíhat postupně, při českém předsednictví.
Musíme si představit, že teoreticky Irsko řekne ‚ne‘, uvedl Vondra. Irsko je jedinou z 27 zemí EU, která má zakotveno v ústavě konání referenda o lisabonské smlouvě. Hlasování je plánováno na 12. června. Podle květnového průzkumu zveřejněného irským listem Sunday Business Post je pro smlouvu 38 procent lidí, proti 28 procent a 34 procent Irů je nerozhodnuto. Podle Vondry by bylo předčasné dělat nyní ohledně irského referenda nějaké závěry, jasné ale prý je, že může být napínavé.
Česká vláda za smlouvou podle něj nadále stojí. To, že vládní ODS v Senátu iniciovala přerušení jednání o tomto klíčovém dokumentu a poslala jej k posouzení Ústavnímu soudu, je podle něj legitimní a prospěšný krok. Nejde prý o žádný taktický manévr, který má přijetí smlouvy zdržet nebo odvrátit.
Šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) ale připouští, že kvůli čekání na rozhodnutí Ústavního soudu možná Česko nestihne smlouvu do konce roku ratifikovat. V této chvíli jsou dvě země, které mohou být v Bruselu považovány za problémové, pokud jde o schválení smlouvy. Vedle Irska, které pořádá referendum, to je právě Česko, řekl v úterním rozhovoru pro server Aktuálně.cz.
Předseda zahraničního výboru za ČSSD Jan Hamáček dnes vládě vytkl, že předáním smlouvy Ústavnímu soudu, vysílá do unie špatný signál. Jako země, která má stát v čele EU v době zavádění smlouvy do praxe, by se podle něj Česko mělo jednoznačně postavit za nově dohodnutá unijní pravidla a dát najevo, že v tomto případě nebude žádným potížistou. Vládní alibismus nicméně prý chápe tak, že posudek Ústavního soudu má ODS pomoci získat pro smlouvu některé své odbojné senátory a poslance.
Podle Vondry ale český postup při ratifikaci lisabonské smlouvy žádné negativní reakce v EU nevyvolává. Například Švédsko, které unii bude předsedat hned po České republice, podle něj také nechává konečné rozhodnutí o smlouvě až na podzim. Šestiměsíční předsednictví v EU čeká Českou republiku v první polovině příštího roku.
České předsednictví podle Vondry budí zájem evropských lídrů spíše proto, že by Česko mělo unii řídit v období, kdy se začnou měnit pravidla pro fungování institucí a rozhodování v EU. Pravomoci předsednické země a způsob řízení unie podle Vondry přitom nebudou úplně jasně dané a bude záležet na tom, jak s nimi Česko naloží. Evropští politici podle Vondry již nyní tiše vedou debatu o tom, že lisabonská smlouva má vzhledem k roli předsednické země i některým dalším otázkám řadu bílých míst. Ptají se nás proto, jak to budeme dělat, řekl Vondra.
Celkem pravděpodobný je podle vicepremiéra i takový scénář, že platnost lisabonské smlouvy bude při českém předsednictví teprve postupně nabíhat. Řada členských států včetně například Německa podle něj totiž chce, aby některé změny v rozhodovacích mechanismech EU začaly platit až po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009.
Lisabonská smlouva má místo neschválené euroústavy reformovat instituce EU. Zavádí funkce představitele pro zahraničí a bezpečnost a předsedy Evropské rady, který by byl volen na 2,5 roku. Nově rozděluje pravomoci mezi EU a členské státy a mění i způsob, kterým unie přijímá rozhodnutí. Český parlament se již smlouvou začal zabývat. Senát ale koncem dubna požádal o její přezkum Ústavní soud. Sněmovní výbor pro evropské záležitosti dnes projednávání smlouvy přerušil. Poslanci se shodli na tom, že počkají právě na vyjádření soudu.
Podle Cyrila Svobody ale bude pak málo času. Hlavní problém je v tom, že Ústavní soud nerozhodne do září tohoto roku, uvedl. Rychlejšímu projednání brání závazné právní lhůty. Další zdržení mohou způsobit senátní volby, které jsou plánovány na konec října. Řada senátorů se v říjnu soustředí na své znovuzvolení a na smlouvu nebudou mít čas. Senátu pak bude do konce listopadu trvat, než po volbách znovu zvolí své orgány a začne pracovat.
čtk, oez
Autor: Euroskop
