09.06.2008
Boj s globálním oteplováním, terorismus, kontroverzní obchodní otázky i tlak na rozšíření bezvízového programu Spojených států o další země EU včetně Česka budou mezi tématy summitu EU-USA.
Ten se v úterý koná ve slovinském Brdu za účasti prezidenta Spojených států George Bushe, jenž v lednu končí ve svém úřadě. Žádné zásadní průlomy se ale nečekají.
Slovinské předsednictví si je vědomo skutečnosti, že některé členské země EU stále nejsou zařazeny do bezvízového programu, řekl před pár dny v Evropském parlamentu šéf slovinské diplomacie Dimitrij Rupel, jehož země EU nyní předsedá. Věříme, že do konce tohoto roku může být dosaženo podstatného pokroku, dodal.
V této otázce, jež hodně zajímá i Čechy, kteří zatím víza pro cesty do USA potřebují, se ale na summitu nedá podle diplomatů čekat nějaký zásadní zlom. Mezi USA a EU se nyní vedou jednání o zavedení systému ESTA. Jde o to, že si lidé ze zemí zařazených do bezvízového programu budou muset o povolení k vstupu žádat před internet už nejméně tři dny před odjezdem.
Dosud stačilo předat obdobný formulář až po příletu. Systém se na zkoušku spustí v srpnu, přičemž od ledna bude povinný pro všechny. V té době by už měla v programu být i ČR, která podobně jako další státy s USA vyjednává bilaterálně. Očekává se, že do programu bude zařazena na podzim.
Co se týká bezvízového programu, tak nečekám, že tam bude cokoli převratného, řekla ČTK velvyslankyně ČR při EU Milenová Vicenová. Víza do USA nepotřebují jen lidé z 15 starších členských států unie s výjimkou Řecka. Z nováčků z rozšíření po roce 2004 to platí jen pro Slovince.
Kromě bezvízového styku se státníci budou zabývat třeba tím, jak zabránit Íránu získat jaderné zbraně. Budou rovněž hledat odpovědi na složité otázky spjaté se situací na Blízkém východě či problematiky terorismu a liberalizace světového obchodu.
EU budou zastupovat šéf Evropské komise José Barroso, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana či slovinský premiér Janez Janša. Jde o poslední podobnou vrcholnou schůzku, která se za současné americké administrativy uskuteční. V USA se na podzim konají volby a v lednu se obmění osazenstvo Bílého domu.
Nemyslím, že na této cestě budete svědky nějakých překvapivých oznámení, řekl o misi na summit a následném turné po několika evropských zemích Bushův poradce pro národní bezpečnost Stephen Hadley.
Jeden vysoký představitel EK před několika dny podotkl, že u Bushova nástupce, jímž se stane jeden z dvojice Barrack Obama a John McCain, EU věří v konstruktivnější přístup, než jaký byl patrný zejména v některých obdobích za Bushových vlád. Nejlepším způsobem, jak neztrácet iluze, je nemít žádné, dodal ale také na dotaz, co si tedy lze od nového prezidenta slibovat.
Slovenský velvyslanec při EU Maroš Šefčovič ČTK připomněl, že ač se do nedávna preferovaly vztahy mezi USA a jednotlivými členskými státy unie, tak nyní se už v mnohem větší míře baví Washington i s EU jako celkem. Dobře je to prý vidět v některých hospodářských otázkách. Konkrétně zmínil třeba problematiku regulace cenných papírů či patentového zákonodárství.
V jiných oblastech mezi EU a USA však dál bublají spory. Bude se jednat i o takových otázkách, které jsou pro obě strany hodně citlivé, připustila Vicenová.
Třeba jde o zákaz dovozu kuřecího masa z USA, který trvá již 11 let. Důvodem je to, že v USA se kuřecí maso ošetřuje ve snaze zbavit ho třeba bakterií salmonely omýváním v chlóru, což se naprosté většině Evropanů nelíbí. Obchodní spory se ale týkají i třeba pravidel pro dovoz banánů, cel na technologické výrobky či dovozu hovězího produkovaného v USA s pomocí růstových hormonů.
Rozporuplné reakce v některých zemích EU vyvolaly plány USA umístit v Polsku a v ČR jejich protiraketovou základnu, i když toto je otázka, která se řeší hlavně v NATO. Z Evropy také dlouhodobě zaznívá kritika na adresu možného porušování lidských práv ve věznici na vojenské základně Guantánamo, kde USA zadržují osoby podezřelé z terorismu.
čtk, oez
