Francie, ČR a Švédsko chtějí táhnout za jeden provaz

13.06.2008
čtk

Příští tři předsednické země Evropské unie – Francie, Česká republika a Švédsko – se v důrazu na některé věci liší, ale mají za to, že k vzájemné spolupráci není alternativa.

Zdůraznili to dnes v Paříži jejich vládní představitelé, kteří mají evropskou agendu na starosti – francouzský státní tajemník Jean-Pierre Jouyet, místopředseda české vlády Alexandr Vondra a švédská ministryně Cecilia Malmströmová.

Seminář klubu Grande Europe, kterého se na pozvání jeho předsedy Jacquesa Rupnika účastnili, se konal v den, kdy Irové v referendu rozhodují, zda schválí lisabonskou smlouvu o budoucím fungování unie. Žádný z nich nechtěl možný výsledek komentovat. Malmströmová ale vyslovila naději, že české předsednictví v první polovině a švédské ve druhé polovině příštího roku už bude podle nových pravidel, tedy že smlouvu ratifikuje všech 27 členských zemí, jak to její vstup v platnost vyžaduje.

Jouyet řekl, že kdyby Irové řekli smlouvě ne, bude proces ratifikace v dalších zemích pokračovat. Vondra v rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas řekl, že ohledně české ratifikace nemá obavy, je to demokratický proces a Češi jsou rozumní lidé. Podotkl ale, že v této chvíli se sluší počkat na výrok ústavního soudu, kam se s žádostí o posouzení smlouvy obrátil Senát. Připustil, že výsledek irského referenda asi nastolí nějakou atmosféru.

V České republice má o smlouvě podobně jako ve všech dalších zemích unie s výjimkou Irska rozhodovat parlament.

Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Jouyet řekl, že francouzské předsednictví, které začíná 1. července, bude velmi obtížné jak proto, že bude nutné čekat na ratifikaci lisabonské smlouvy ve zbývajících zemích, tak kvůli nepříznivému mezinárodnímu kontextu. Musíme hrát nanejvýš kolektivně, prohlásil a dodal, že v postojích trojice příštích předsednických zemí nevidí rozdíly, ale komplementárnost.

Pokud jde o otevřenou Evropu, jsme skoro na stejné vlně, řekl Jouyet. Dodal, že Francii záleží také na zachování sociální dimenze EU, a dal najevo, že k Francii má v tomto ohledu blízko Švédsko.

Jouyet a Malmströmová vyslovili naději, že ještě za francouzského předsednictví bude vyřešena otázka obsazení nových klíčových unijních postů, které předpokládá lisabonská smlouva – stálého předsedy Evropské rady a zástupce pro zahraniční vztahy.

Vondra během debaty znovu zdůraznil Evropu bez hranic jako klíčovou ideu českého předsednictví, podpořil švédsko-polský plán partnerství mezi EU a postsovětskými republikami jako Ukrajina a připomněl také nutnost dát evropskou perspektivu zemím Balkánu. Vyslovil se dále pro posílení evropské obrany, které ale nemůže být na úkor transatlantických vazeb.

Autor: oez

Sdílet tento příspěvek