Úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů

24.06.2008
Euroskop

Třetí část tzv. klimaticko-energetického balíku, jejž Komise předložila 23. ledna 2008.

Návrh rozhodnutí o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů

Návrh Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů o 30 %, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (KOM(2008)17 v konečném znění)

Návrh rozhodnutí o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů je třetím ze čtyř relevantních legislativních návrhů, jenž je obsažen v tzv. klimaticko-energetickém balíku (Komise jej zveřejnila 23. ledna 2008) a o kterém na tomto místě referujeme (rozbor návrhu směrnice o geologickém skladování oxidu uhličitého je dostupný zde a rozbor revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů zde).

Cílem daného návrhu je meritorně doplnit (revidovanou) směrnici o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů o závazky jdoucí nad jí stanovené požadavky (v jiných sektorech – např. doprava, zemědělství, nakládání s odpady ap.), a tím vytvořit – spolu s dalšími texty tzv. klimaticko-energetického balíku – koherentní legislativní rámec pro snížení emisí skleníkových plynů produkovaných na území EU. Neméně významnou motivací je v tomto směru i tendence EU hrát klíčovou roli při negociacích o budoucnosti Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o klimatické změně.

1. Legislativní pozadí

Návrh se krom rozhodnutí č. 94/69 o uzavření Rámcové úmluvy OSN o klimatické změně odvolává především na summit Evropské rady, jenž ve dnech 8.-9. března 2007 na nejvyšší úrovni podpořil sdělení Komise z 10. ledna 2007 týkající se omezení celosvětové změny klimatu na 2º C. Summit podpořil záměr snížit emise skleníkových plynů v EU (mimo rámec systému obchodování s tzv. emisními povolenkami) alespoň o 20 % do roku 2020 s potenciálním navýšením o dalších 10 procentních bodů v případě, že se ke srovnatelnému snížení emisí zaváží nejen další rozvinuté země, ale (adekvátně) i země rozvojové.

Předložený legislativní návrh je předmětem tzv. spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Na straně Komise je za návrh odpovědné Generální ředitelství (DG) Životní prostředí, na straně Rady její formace pro dopravu, telekomunikace a energetiku a pro životní prostředí a v případě Evropského parlamentu jde o výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI; zodpovědný výbor), přičemž svůj názor jsou oprávněny předložit výbor pro mezinárodní obchod (INTA), výbor pro hospodářství a měnu (ECON), výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), výbor pro průmysl, výzkum a energetika (ITRE) a výbor pro regionální rozvoj (REGI).

2. Formální struktura legislativního návrhu

Návrh věcně navazuje na směrnici č. 2003/87 o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a rozšiřuje ji. Jde nicméně o text, jenž předpokládá aktivity, které EU dosud právně neupravuje – alespoň ne v takové podobě a v takovém rozsahu. Forma návrhu obě tyto skutečnosti reflektuje: text sice odkazuje na jiné dokumenty, jež jsou v dané souvislosti relevantní (nejen směrnice č. 2003/87, ale i sdělení Komise COM(2007)540 a rozhodnutí č. 280/2004), ale současně nerezignuje na kvalitativně nové pasáže vycházející ze závěrů již zmíněného summitu Evropské rady z 8.-9. března 2007. S tím souvisí i fakt, že Komise text předložila nikoliv jako návrh směrnice (umožňující jednotlivým členským státům přijmout vlastní prováděcí opatření), ale jako návrh rozhodnutí (jež se stává součástí národních právních řádů jednotlivých členských států bez nutnosti tato opatření přijímat).

Návrh sestává z 12 článků a jedné přílohy a byl doprovozen jedním sdělením Komise a jedním posouzením dopadů. Právní bází pro předložení textu se stal článek 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice umožňující EU dosahovat svých cílů v oblasti životního prostředí.

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

Návrh specifikuje způsoby, jak v EU (a současně mimo rámec systému obchodování s tzv. emisními povolenkami) v letech 2013-2020 snížit emise skleníkových plynů v průměru o 20 % (v porovnání s rokem 1990). Proto stanovuje podíly jednotlivých členských států k dosažení daného cíle a určuje, za jakých podmínek je možné pro jeho dosažení využít tzv. certifikovaných snížení emisí (CER), jež vycházejí z mechanismu čistého rozvoje (Clean Development Mechanism; CDM) podle článku 12 Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o klimatické změně. Text přitom předpokládá dvě možné varianty dalšího vývoje: v případě dosažení mezinárodní dohody o budoucnosti Kjótského protokolu se počítá s navýšením 20% cíle o polovinu – na 30 % (za stejné období, opět v porovnání s rokem 1990).

Konkrétně text navrhuje toto:

1. snížení emisí skleníkových plynů (podle článku 3 směrnice č. 2003/87 a článku 2 návrhu – CO2, CH4, N2O, HFCs, PFCs, SF6) v EU v letech 2013-2020 o 20 % (resp. o 30 % v případě dosažení mezinárodní dohody o budoucnosti Kjótského protokolu, přičemž výhledově – do roku 2050 – by mělo být dosaženo 50% snížení);

2. referenční rok 1990 (podle Kjótského protokolu), nicméně pro stanovení příslušných podílů jednotlivých členských států k dosažení uvedeného 20% cíle rok 2005;

3. zohlednění relativního HDP na obyvatele pro stanovení podílů jednotlivých členských států (členské státy s relativně nízkým HDP včetně ČR budou moci své emise v porovnání s rokem 2005 zvýšit, v případě členských států s relativně vyšším HDP se počítá s jejich snížením – za všech okolností ale v intervalu ±20 %);

4. možnost převádět podle potřeby 2 % emisí skleníkových plynů (vypočítaná pro každý členský stát z tzv. mezní hodnoty (tj. 100 %) na základě dat z let 2008-2010) mezi jednotlivými lety v období 2013-2020;

5. možnost využívat tzv. certifikovaných snížení emisí (CER), jež vycházejí z mechanismu čistého rozvoje (Clean Development Mechanism; CDM) podle článku 12 Kjótského protokolu (podle parametrů článku 4 návrhu), a to až do výše 3 % vypočítaných z celkového množství emisí daného členského státu v roce 2005, jež nebyly zahrnuty do systému obchodování s tzv. emisními povolenkami;

6. každoroční výkazy předkládané jednotlivými členskými státy Komisi, a to zejména v souladu s články 3-5 rozhodnutí č. 280/2004;

7. předložení revizní zprávy do 31. října 2016;

8. možné („nepodstatné) změny výsledného nařízení prostřednictvím systému tzv. komitologie (na základě rozhodnutí 1999/468 a zejména jeho článku 5a).

Tabulka: Předpokládané emise skleníkových plynů jednotlivých členských států v roce 2020

Mezní hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států v roce 2020 oproti úrovním z roku 2005

Emise skleníkových plynů členských států v roce 2020, které vyplývají z provádění článku 3 (v tunách ekvivalentu CO2)

Belgie

-15%

70954356

Bulharsko

20%

35161279

Česká republika

9%

68739717

Dánsko

-20%

29868050

Estonsko

11%

8886125

Finsko

-16%

29742510

Francie

-14%

354448112

Irsko

-20%

37916451

Itálie

-13%

305319498

Kypr

-5%

4633210

Litva

15%

18429024

Lotyšsko

17%

9386920

Lucembursko

-20%

8522041

Maďarsko

10%

58024562

Malta

5%

1532621

Německo

-14%

438917769

Nizozemsko

-16%

107302767

Polsko

14%

216592037

Portugalsko

1%

48417146

Rakousko

-16%

49842602

Rumunsko

19%

98477458

Řecko

-4%

64052250

Slovensko

13%

23553300

Slovinsko

4%

12135860

Španělsko

-10%

219018864

Švédsko

-17%

37266379

Velká Británie

-16%

310387829

Zdroj: Příloha návrhu rozhodnutí o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů (KOM(2008)17 v konečném znění)

4. Stav legislativního procesu

Legislativní proces – s ohledem na to, že k předložení příslušného návrhu došlo teprve na 23. ledna 2008 -, nedosáhl prozatím završení žádné ze svých formálních částí (čtení). Spolurozhodovací procedura je přitom charakteristická tím, že pro první čtení nestanovuje žádné explicitní časové lhůty. (Na druhou stranu se předpokládá, že stejně jako zbytek tzv. klimaticko-energetického balíku by měl být i tento návrh schválen do konce roku 2008 (nejpozději pak v prvním kvartálu roku 2009, tj. před volbami do Evropského parlamentu) – i s ohledem na jednání o krocích, jež by měly následovat po vypršení platnosti Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o klimatické změně.)

Komplikací není jen „napjatý časový harmonogram, ale také věcné otázky (v některých případech mířící na samotnou podstatu návrhu; mj. požadavek na vyšší míru propojení revidované směrnice č. 2003/87 a daného návrhu z důvodu celkově přísných a nákladných požadavků, jež tyto texty předpokládají, či – zatím neúspěšně artikulovaný – požadavek Maďarska, Slovenska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Bulharska a Rumunska na změnu referenčního roku (z 2005 na 1990), jež by byla výhodná zejména pro tzv. nové členské státy a země, které své emise skleníkových plynů snížily již dříve – např. Velká Británie, Švédsko a Finsko).

Svou (z daného pohledu negativní) roli může sehrát i fakt střídání jednotlivých předsednictví EU či skutečnost, že návrhem se budou i nadále zabývat různé formace Rady (na ministerské úrovni v řadě zemí včetně ČR to současně znamená i reprezentanty různých stranickopolitických subjektů).

Rada o problematice tzv. klimaticko-energetického balíku – a potažmo návrhu rozhodnutí o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů – dosud diskutovala třikrát (28. února 2008, 3. března 2008, 5.-6. června 2008). V Evropském parlamentu mezitím byla k textu přidělena – s výjimkou výboru INTA – většina zpravodajů (Satu Hassi, Finsko, Greens/EFA, v ENVI, Cornelis Visser, Nizozemsko, EPP-ED, v ECON, Sepp Kusstatscher, Itálie, Greens/EFA, v EMPL, Robert Goebbels, Lucembursko, PES, v ITRE a Antonio De Blasio, Maďarsko, EPP-ED, v REGI).

5. Očekávaný vývoj

V odpovědném výboru ENVI by mělo 7. října 2008 dojít k přijetí zprávy zpravodajky Satu Hassi (její návrh byl zveřejněn 5. června 2008; oproti návrhu Komise předpokládá celkové zpřísnění jeho požadavků). Plénum Evropského parlamentu by se pak mělo danou otázkou zabývat 16. prosince 2008.

Pokud se Evropský parlament a Rada neshodnou na přijetí návrhu již v prvním čtení (prozatím tomu nic nenasvědčuje), přesune se jeho projednávání s největší pravděpodobností do roku 2009. To by ovšem – z důvodu voleb do Evropského parlamentu, jež se uskuteční ve dnech 11.-14. června 2009 – mohlo znamenat oslabení EU při mezinárodních jednáních o „postkjótském režimu. Na druhou stranu by tak mohl vzniknout prostor pro náležité projednání dotčeného návrhu a pro finální rozhodnutí, zda v jeho rámci uplatnit 20%, nebo 30% cíl. (Relevantním faktorem bude při projednávání návrhu i vývoj revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, neb právě na ni je daný text navázán.)

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality