25.06.2008
čtk
Evropská unie a Rusko se ve čtvrtek a pátek na summitu v západosibiřském Chanty-Mansijsku pokusí nastartovat vyjednávání o nové dohodě o strategickém partnerství.
Za jednací stůl ale jejich předáci zasednou v době, kdy vztahy mezi unií a Ruskem provází řada neshod v obchodní či mezinárodní politice.
Z unie, kterou tvoří 27 zemí, v minulosti opakovaně zněla kritika na adresu Moskvy kvůli lidským právům či potlačování svobody projevu. Odlišně se Brusel a Moskva dívají na samostatnost Kosova nebo problém vleklých konfliktů u rusko-gruzínských hranic (otázka separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie). Problémy jako zákaz dovozu masa do Ruska zase zatěžovaly v minulosti vzájemné obchodní vztahy.
Rusko se také ostře staví proti plánům USA umístit ve dvou zemích EU – Česku a Polsku – americkou protiraketovou základnu. To je sice otázka spadající pod NATO, nicméně není možné vyloučit, že i tato problematika může být podobně jako výše zmíněné otázky na summitu nějak otevřena.
Například Evropský parlament v rozpravě před summitem v půlce měsíce vyzval Rusko a USA, aby zintenzivnily debaty o problémech obrany a bezpečnosti, jež se přímo nebo nepřímo týkají států sedmadvacítky.
Vyjednávání rozhodně nebudou snadná, připustila už dopředu eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová poté, co se unii v květnu podařilo po více než roce a půl dohodnout na vymezení toho, co se bude s Moskvou diskutovat, a že tak dialog vůbec začne.
Jednání dlouze blokovalo nejprve Polsko (kvůli zákazu dovozu polského masa do Ruska) a poté Litva (v souvislosti s ruskou energetickou politikou či jeho intervencemi v Abcházii a Jižní Osetii).
Brusel by rád obrysy dohody s Ruskem bohatým na energetické zdroje dojednal do července 2009. Je tak docela možné, že hodně se bude domlouvat za českého předsednictví, které se uskuteční v první půlce příštího roku.
Současná smlouva se datuje do roku 1997, tedy do doby, kdy se Rusko potýkalo s důsledky rozpadu Sovětského svazu a poněkud ustoupilo ze svého předchozího velmocenského postavení. Od té doby však opět nabylo na síle, zejména díky svému nerostnému bohatství a rostoucím příjmům z prodeje surovin.
EU budou na Sibiři zastupovat šéf Evropské komise José Barroso, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, a slovinský premiér Janez Janša, jehož země nyní sedmadvacítce předsedá.
Jejich hlavním protějškem bude nový ruský prezident Dmitrij Medveděv, který v květnu v Kremlu vystřídal Vladimira Putina, jenž se stal šéfem vlády. Právě za osmiletého Putinova prezidentství a rostoucího ruského sebevědomí se vztahy unie s Moskvou zkomplikovaly. Otázkou tak je, zda Medveděv nebude chtít ukázat Bruselu trochu vstřícnější tvář, nebo bude-li zastávat tvrdší linii svého předchůdce. Dmitrij Medveděv se pokusí maximálně využít tohoto vztahu (mezi EU a Ruskem), uvedl jeho mluvčí.
V řadě témat se naše politiky neshodují a nejsou si ani blízké, citovala ruského velvyslance při EU Vladimira Čižova agentura AP.
Jednat se bude kromě výše zmíněných témat například o potravinách, boji s klimatickými změnami, blízkovýchodním mírovém procesu, íránských jaderných ambicích či situaci v Afghánistánu. Důležitou součást summitu zřejmě bude hrát energetická bezpečnost.
Podle expertů Rusko potřebuje západní kapitál i zkušenosti pro rozvoj nových energií či vylepšení energetických sítí. Brusel by rád docílil toho, aby Rusko umožnilo volný přístup k jeho energetickým zdrojům tak, jako to unie umožňuje ruským firmám. Vadí mu například to, že Moskva neumožňuje průzkum či další operace zahraničních podnikům.
Vzájemný obchod mezi Ruskem a sedmadvacítkou a možnosti jeho zlepšení budou patrně rovněž mezi hlavními tématy vrcholné schůzky. Mezi roky 2000 až 2007 se výměna téměř ztrojnásobila. Vývoz u unie do Ruska se v tomto období podle nejnovějších údajů Eurostatu zvýšil z 23 miliard eur na 89 miliard, dovoz do EU narostl ze 64 na 144 miliard. Rusko je pro unii třetím největším obchodním partnerem po USA a Číně.
Autor: oez
