29.06.2008
Lidové noviny
No, to bude pěkné finále mistrovství Evropy. Rusové proti Turkům! slyšel jsem povzdech jednoho fotbalového fanouška. Němci a po nich Španělé sice udělali tomuto nářku přítrž, ale to nic nemění na tom, že Turecko a Rusko jsou dva ze čtyř nejlepších fotbalových týmů Evropy. Bez ohledu na to, že je velká část Evropanů za Evropu nepovažuje. Prezident Dmitrij Medveděv, hostitel včera skončeného summitu EU-Rusko, ale o Rusku jako o evropské zemi mluví. Často. Liší se tím od svého předchůdce a spoluvládce Vladimira Putina, který více než evropskost Ruska zdůrazňoval jeho „euroasijský rozměr“.
Někomu se to může zdát jako slovíčkaření, ale v ruské politické tradici se jedná o zásadní odlišnost, která míří k samotným základům civilizačního směřování Ruska. Rusko jako „euroasijská mocnost totiž nemusí směřovat k evropským politickým standardům.
Může hledat „třetí cestu mezi demokracií a totalitou – pro niž putinovský okruh vymyslel název „suverénní demokracie. Moje generace, která prožila polovinu života v komunistické totalitě oděné do hávu „lidové demokracie, ví, že skutečná demokracie se s přívlastky tohoto druhu neslučuje.
Medveděv používá jinou rétoriku, hovoří o právním státě, občanských svobodách i svobodě tisku. Jsou to jen slova a to je málo, ale zatím díky aspoň za naději. Snaha, dá-li se to tak nazvat, přiblížit Rusko Evropě je pro Evropu obrovskou šancí. Protože v Moskvě má „evropská značka pořád ještě skvělý zvuk. Koneckonců ruská smetánka si nepořizuje domy v Singapuru, Číně nebo USA, ale v Evropě, Karlovými Vary počínaje.
Když se v Rusku řekne o něčem, že to má „evropskou kvalitu, je to nejvyšší ocenění, které lze udělit. Snad s výjimkou přívlastku „švýcarský nebo „německý. Jako politický partner je však Evropská unie ve své dnešní podobě pro Rusko slabým a rozhádaným protějškem, který tahá ve vzájemných vztazích za kratší konec.
Porovnání, že EU má třikrát více obyvatel než Rusko a patnáctkrát větší ekonomiku, se hezky poslouchá, ale skutečnost je jiná.
Taková, že Evropská unie jako protějšek Ruské federace neexistuje. Pokud se Kreml s unií baví, tak pouze ze slušnosti, aby s EU řešil nepodstatné otázky jako zrušení víz. Nebo si postěžoval na americký protiraketový systém a vyjednávané základny USA v Polsku a Česku, na což, jak Rusové vědí, nemá unie žádný jednotný názor.
Když jde o pro Moskvu podstatné věci jako dodávky plynu a ropy nebo energetiku, tak si Rusko unijní země jednu po druhé rozdělí a dohodne se s každou zvlášť. Proto mají ruští vládci tak rádi bilaterální jednání v Paříži, Berlíně, o Praze nemluvě, neboť tam všechna předchozí srovnání padají a Rusko je při nich v postavení větší, vlivnější a silnější země.
Ekonomicky úspěšná, sjednocená a přitom demokratická Evropská unie by byla pro Rusko nejen silným protějškem, ale také příkladem, že lze vybudovat a udržet pohromadě velký nadnárodní útvar i bez omezení svobody a bez hrozby tanků. Taková EU by mohla ukazovat směr od ruské „suverénní demokracie k demokracii skutečné, k evropskému Rusku. Evropské Rusko totiž vždy v dějinách bylo Ruskem svobodnějším, civilizovanějším i bohatším.
Generálové vítají irské „ne
Pokud někdo spolu s Václavem Klausem jásal nad krachem irského referenda o Lisabonské smlouvě, pak to byly ty kruhy v Moskvě, které si nepřejí silnou Evropskou unii, nechtějí evropské Rusko, ale pořád sní o ruské Evropě, nebo alespoň té její části, která před dvaceti lety pod nadvládou Moskvy byla.
Generálové nosící na prsou hrdě sovětská vyznamenání, byznysmeni libující si v mafiánských praktikách a mafiáni, z nichž se stali byznysmeni, Gazprom úspěšně porcující si unijní státy a státečky – ti všichni a mnozí další si nepřejí, aby Evropská unie zvládla svoji lisabonskou zkoušku.
Nechtějí evropského prezidenta, nechtějí silnou a akceschopnou Evropskou unii, nechtějí evropské a demokratické Rusko, ale co největší část Evropy ruskou a „suverénně demokratickou. A to by mohli odnést všichni Evropané. Rusy a Čechy nevyjímaje.
Autor: Luboš Palata