04.07.2008
čtk
Generální advokát Evropského soudního dvora příští týden přednese stanovisko v případu Němky Jaqueline Foersterové, která podala žalobu kvůli diskriminaci zahraničních studentů v některých členských státech EU. Informoval o tom server EUobserver.
Případ vyvolává velkou pozornost národních vlád. Úvodního slyšení se podle EUobserveru zúčastnili zástupci Německa, Velké Británie, Švédska a Belgie. Některé členské státy záměrně komplikují získávání dotací na studium pro zahraniční studenty. Chtějí tak zabránit tzv. stipendijnímu turismu, který by zatěžoval jejich rozpočty.
Stanovisko generálního advokáta bývá v drtivé většině případů shodné s následujícím rozsudkem Evropského soudního dvora. Případ by se mohl stát precedentem a v budoucnu výrazně zkomplikovat nebo zjednodušit cestu studentů za získáním stipendia v zahraničí.
Německá studentka podala žalobu u evropského soudu kvůli případu, ke kterému došlo před osmi lety. Jaqueline Foersterová studovala v roce 2000 v Nizozemsku. Aby od místní vlády získala studijní stipendium, musela jako každý zahraniční student odpracovat určitý počet hodin.
Foersterová nakonec stipendium skutečně získala. V roce 2005 ale po ní nizozemské úřady chtěly část finančních prostředků vrátit, protože zjistily, že studentka ve druhém pololetí roku 2003 minimální počet hodin neodpracovala.
Němka se ovšem s navrácením peněz nesmířila a podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Podle ní je opatření nizozemské vlády diskriminační k zahraničním studentům. Studenti z řad Nizozemců totiž pro získání stipendia pracovat nemusejí.
Podobných případů byla v EU již celá řada. Žádný se ale zatím nestal jasným precedentem. Evropská legislativa sice zakazuje diskriminaci na základě občanství, státy si ale oblast vzdělání většinou úzkostlivě hájí.
Mediálně známý je lékařský spor mezi Rakouskem a Německem. Evropský soud tehdy rozhodl, že Rakousko protizákonně stanovilo omezení pro zahraniční studenty, kteří chtěli v zemi studovat lékařství.
Rakousko toto opatření přijalo kvůli přílivu německých studentů, kteří v zemi vystudovali, ale poté se vraceli do Německa. Tím podle úřadů podkopávali rakouský zdravotnický systém. Stejně se zachovali také Belgičané, kterým se nelíbí příliv francouzských studentů a již pro ně stanovili kvóty, které dosud platí.