Unie se pře, jak na firmy s nelegálními pracovníky

Státy Evropské unie se zatím neshodují v tom, zda stanovit aspoň minimální společné sankce vůči firmám zaměstnávajícím nelegální přistěhovalce. Zatímco některým, včetně Česka, se to nezdá, jiné návrhy Evropské komise podporují. Vyplynulo to z debaty ministrů vnitra v Bruselu.

Česká republika by si podle náměstkyně ministra vnitra Lenky Ptáčkové Melicharové přála, aby o sankcích, ať už budou podle trestního nebo správního řádu, rozhodovaly jednotlivé členské státy.

Návrh Evropské komise dále počítá třeba s tím, že firmy by musely zaplatit náklady spojené s návratem nelegálních pracovníků do jejich domovských zemí. Kvůli porušení pravidel by pak dokonce mohla být společnosti zakázána činnost. Zároveň by měl návrh ale také zajistit, aby pracovníkům byla doplacena za odvedenou práci patřičná odměna.

Před týdnem se zvažovanými sankcemi zabývali europoslanci z výboru pro občanské svobody. Členové zákonodárného sboru se k návrhu jako celek vyjádří zřejmě v září. Myšlenku v obecné rovině sice uvítali, avšak část z nich předkládaná opatření a možné sankce označila za příliš přísné.

Mezi jednotlivými členskými státy panují rozpory například v tom, zda by měla unijní norma stanovovat, že každý rok musí být zkontrolován určitý počet společností, aby se zjistilo, zda nějaké nelegální přistěhovalce nezaměstnávají. Návrh počítá s pěti procenty, avšak některým zemím, včetně Česka, se to příliš nezdá. Často kvantita nezaručuje kvalitu, uvedla Ptáčková Melicharová. Jsme pro to, aby ty kontroly byly co nejvíce kvalitní, co nejvíce cílené a co nejvíce účinné, dodala.

V Česku podle ní není možné v současnosti takové sankce uplatňovat, protože zatím neexistuje trestní odpovědnost právních osob. Podle Ptáčkové Melicharové je otázkou několika příštích měsíců, než vláda přijde s návrhem, který tuto situaci vyřeší.