„Antidiskriminační“ směrnice

29.07.2008
Euroskop

Navrhovaná směrnice je součástí tzv. sociálního balíku. Jejím cílem je doplnit stávající texty (směrnice č. 2000/43 a 2000/78) a rozšířit je o boj proti diskriminaci mimo pracovní poměr.

Návrh tzv. „antidiskriminační směrnice

Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)426 v konečném znění)

Komise představila 2. července 2008 tzv. sociální balík. Jedním z jeho legislativních návrhů je také předloha směrnice, která by měla rozšířit stávající „antidiskriminační legislativu. Cílem je provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci jinde než na trhu práce.

1. Legislativní pozadí

Představený text je součástí tzv. sociálního balíku, který fakticky obsahuje čtyři návrhy. První se týká přeshraniční zdravotní péče (KOM(2008)414), druhý evropských rad zaměstnanců (KOM(2008)419) a třetí námořní pracovní síly (KOM(2008)422). Posledním legislativním textem je pak návrh „antidiskriminační směrnice.

V současné době jsou v dané oblasti platné normy z let 2000 a 2004 (č. 2000/43, 2000/78 a 2004/113), které zakazují diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženského vyznání nebo víry. Tento zákaz je však v některých případech platný pouze pro oblasti zaměstnání, povolání a odborného vzdělávání (diskriminace kvůli věku, náboženskému vyznání a víře, sexuální orientaci a zdravotnímu postižení). Právě to by se mělo předloženým návrhem změnit. Rovné zacházení by mělo být zajištěno i mimo pracovní poměr.

23. října 2007 se Komise (v dokumentu KOM(2007)640) zavázala k navržení nové iniciativy, která by vedla k dokončení evropského právního rámce zaměřeného proti diskriminaci. Předložený návrh je součástí sdělení „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století a doprovází sdělení „Nediskriminace a rovné příležitosti – obnovený závazek. Oba dokumenty byly Komisí představeny 2. července 2008. Předložený návrh „antidiskriminační směrnice a celá obnovená sociální agenda vycházejí mimo jiné také z konzultací zúčastněných stran a posouzení dopadů. Veřejná internetová konzultace proběhla ve třetím kvartále roku 2006. Dále byl proveden průzkum v podnikatelském sektoru, písemná konzultace a setkání se sociálními partnery a evropskými nevládními organizacemi zapojenými do boje proti diskriminaci.

Návrh směrnice podléhá proceduře konzultace. Z toho vyplývá, že po představení Komisí byl dokument předán Radě. Za návrh je v Komisi odpovědné Generální ředitelství (DG) pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, v jehož čele stojí komisař Vladimír Špidla.

2. Formální struktura legislativního návrhu

Dokument předložený Komisí sestává standardně ze dvou hlavních části. První částí je důvodová zpráva, která obsahuje odůvodnění a cíle návrhu, platné předpisy vztahující se na oblast návrhu, právní hlediska, podrobnosti o konkrétních ustanoveních a další souvislosti. Druhou částí dokumentu je text samotného návrhu směrnice. Sestává ze tří kapitol a osmnácti článků. Kapitola I se zabývá obecnými ustanoveními, jakými jsou například definice pojmu diskriminace, oblasti působnosti ap. Kapitola II je věnována opravným prostředkům a vymáhání práva. Kapitole III pak obsahuje závěrečná ustanovení.

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

Text návrhu ve svém úvodu definuje samotný pojem diskriminace. Tato definice vychází z článku 13 odst. 1 Smlouvy o ES revidované Smlouvou z Nice. Pro účely této směrnice spočívá přímá diskriminace v tom, že je s někým zacházeno rozdílně pouze na základě jeho věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání nebo víry nebo sexuální orientace. Nepřímá diskriminace je způsobena postupem, který se jeví jako neutrální, ale ve skutečnosti silně znevýhodňuje osobu nebo skupinu osob s určitou konkrétní charakteristikou. Za diskriminaci směrnice považuje také obtěžování ve všech svých podobách.

Návrh směrnice zakazuje diskriminaci ve veřejném i soukromém sektoru v těchto čtyřech oblastech:

1. sociální ochrana včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče;

2. sociální výhody;

3. vzdělávání;

4. přístup ke zboží a službám, které jsou k dispozici veřejnosti, včetně ubytování, a jejich dodávkám.

Do oblasti působnosti směrnice by neměly spadat otázky týkající se manželského a rodinného stavu.

Dle směrnice by měla být členskými státy zajištěna dostupnost soudních a správních řízení všem osobám, které by se cítily poškozeny nedodržováním zásady rovného zacházení. Zároveň by státy měly mít povinnost poskytnout sdružením, organizacím nebo jiným právnickým osobám, které mají legitimní zájem na zajišťování toho, aby směrnice byla dodržována, možnost jménem žalobce s jeho souhlasem zahájit jakékoli soudní nebo správní řízení vedené k vymáhání plnění povinností podle této směrnice. Současně by měla být zavedena nezbytná opatření, která by vedla k zajištění povinnosti žalovaného prokázat, že k porušení zákazu diskriminace nedošlo.

Po vstupu směrnice v platnost by měly členské státy určit jeden nebo několik orgánů pro podporu rovného zacházení se všemi osobami, do jejichž pravomocí by spadalo provádění nezávislých studií týkajících se diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv, podávání doporučení k jakékoli otázce související s diskriminací a poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodu diskriminace.

4. Stav legislativního procesu

Návrh je součástí tzv. sociálního balíku, jenž fakticky obsahuje čtyři návrhy. Vzhledem k tomu, že celý balík byl v rámci tzv. obnovené sociální agendy představen 2. července 2008, dosud nedošlo k žádným dalším legislativním krokům; vše je ve stádiu příprav.

5. Očekávaný další vývoj

Návrh podléhá proceduře konzultace. Nejdříve byl zaslán Evropskému parlamentu, jenž vyjádří svůj názor – a ten sdělí Radě. Je známo, že Evropský parlament dlouhodobě podporuje prohloubení unijní „antidiskriminační legislativy. Dosud také nepřišly z Parlamentu žádné výrazně negativní reakce (naopak se již pozitivně vyjádřili zástupci skupiny ALDE a zelených), a tak se dá očekávat hladký průchod návrhu. O vstupu v platnost ovšem bude rozhodovat Rada. Návrh by se mohl stát součástí evropské legislativy nejdříve v roce 2010.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality