07.08.2008
Czech business weekly (CZ)
Čtyřiatřicet let stará historie konfliktu mezi Řeky a Turky na Kypru vstoupí 3. září do další fáze. Vůdci obou znesvářených komunit obnoví přímá jednání o sjednocení ostrova, která byla přerušena po odmítnutí takzvaného Annanova plánu v roce 2004. Optimističtí jsou oba muži – kyperský prezident Demetris Christofias i vůdce kyperských Turků Mehmet Ali Talat. O slibných vyhlídkách mluvi lminulý týden také nově jmenovaný zvláštní vyslanec OSN, bývalý šéf australské diplomacie Alexander Downer.
Zda se však podaří dosáhnout dohody o sjednocení středomořského ostrova už koncem roku, jak hlásají politikové, je zatímve hvězdách. Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy se na severu ostrova vylodila turecká armáda, aby zabránila převratu režírovanému z Atén. Jeho cílem bylo připojení Kypru k Řecku.
Současný optimismus vyvolal vývoj několika posledních měsíců. Naději vzbudil především výsledek únorových prezidentských voleb, který postavil do čela kyperských Řeků Demetrise Christofiase. Šéf kyperské komunistické strany (AKEL) je na rozdíl od svého předchůdce Tassose Papadopulose považován za pragmatika usilujícího o dohodu, a navíc se dobře zná se svým turecko-kyperským protějškem Talatem. Oba politici se hlásí k levici a kontakty udržovali už v době, kdy byl Christofias v opozici. V čele obou komunit tak vůbec poprvé stojí lidé, kteří upřímně usilují o opětovné sjednocení.
Kyperská média dokonce minulý týden spekulovala o tom, že se Christofias chystá navštívit Talata v severokyperské Kyrenii. Bylo by to také poprvé, kdy by prezident kyperských Řeků zavítal na okupované území. Pozvaný byl už údajně i na nedávnou svatbu Talatovy dcery.
Mnoho kyperských Řeků odmítá jezdit na sever ostrova už z principu – vytahování pasů na přechodech vnímají jako uznání druhého státu. Nechtějí také finančně ani politicky podporovat kypersko-tureckou vládu. Někteří jsou zase přesvědčeni, že na okupovaném severu není bezpečno.
Vstřícnou atmosféru mezi oběma lídry posílila i březnová jednání, na nichž se Christofias s Talatem dohodli na otevření nového přechodu v hlavním městě Nikósii. Přechod propojil dosud rozdělenou obchodní třídu Ledra, která se stala jedním ze symbolů kyperského konfliktu. Politici zároveň ustanovili 13 expertních komisí, jejichž rozhovory měly připravit půdu pro pozdější jednání na nejvyšší úrovni.
Minulý pátek se pak Christofias s Talatem sešli na dvouhodinové schůzce v nárazníkové zóně OSN. Vzápětí oznámili obnovení rozhovorů o sjednocení ostrova: „Cílem jednání je najít oboustranně přijatelné řešení kyperského problému, které ochrání zájmy kyperských Řeků i kyperských Turků, řekl na tiskové konferenci Taye-Brook Zerihoun, šéfmise OSN na ostrově. Rozhovory ale tentokrát nebudou omezovat žádné časové limity ani arbitráž třetí strany – Kypřané z obou částí ostrova jsou totiž přesvědčeni, že možná i tyto faktory vedly k neúspěchům v minulosti.
Federace s otazníky
Oba vůdci se zároveň dohodli, že jejich kanceláře propojí „horká linka a že okamžitě zahájí spolupráci v několika oblastech, například při ochraně památek nebo v boji proti lesním požárům. Kyperští Řekové také chystají reformu školství. Studenti se nově mají dozvědět, jak se jim bude žít v případě dohody na sjednocení, a co by naopak přinesl další krach jednání. Výchova na školách má také směřovat k usmíření s kyperskými Turky.
Shoda panuje i v tom, že sjednocený ostrov bude mít jen jednu suverenitu a jeho občané budou mít jen jedno občanství – myšlenka federálního státu tedy není proti mysli ani jednoho z politiků. Vzniknout by měl ze dvou zakládajících států, tedy současné Kyperské republiky a samozvané Severokyperské turecké republiky. Až potud se politikové shodují.
V tom, jak bude federace a její správa blíže vypadat, se ale zatím představy obou národů rozcházejí. Zatímco kyperští Turci prosazují volnější uspořádání s dvěma silnými autonomními vládami, kyperští Řekové trvají na silné centrální vládě, které se musejí „zemské vlády podřídit. Turkům se rovněž nelíbí řecko-kyperské plány na zavedení prezidentského systému, v němž by se vedení střídalo podobně jako předsednictví v Evropské unii.
Ještě větší problém představuje turecký požadavek, aby se garantem politické suverenity a rovnosti stala Ankara. Argumentují přitom špatnými zkušenostmi z minulosti. To ale kyperští Řekové odmítají, stejně jako přítomnost 30 tisíc tureckých vojáků na severu ostrova.
K výše zmíněným problémům se přidávají ještě majetkové spory, „právo na návrat řeckokyperských uprchlíků a status přistěhovalců z pevninského Turecka. Nároky kyperských Řeků na domy a pozemky na severu komplikuje i fakt, žemnohé nemovitosti už Turci prodali cizincům. „Existují body, ve kterých se shodujeme, ale i takové, kde se neshodneme, shrnul to lakonicky Demetris Christofias.
Záleží i na Ankaře
Pokud by obě strany naplnily očekávání Západu a dokázaly nalézt řešení, stále ještě není vyhráno. Výslednou dohodu by v oddělených, ale současně konaných referendech musely schválit obyvatelé obou komunit. Právě lidové hlasování vystavilo v roce 2004 sjednocení stopku – kyperští Turci sice Annanův plán schválili, obyvatelé jihu ostrova mu však řekli jasné „ne.
Proti byl tehdejší prezident Papadopulos i vlivná církev. Ta nebude přát sjednocení zřejmě ani tentokrát – kyperská média již informovala o ostré kritice vlády ze strany kyrenského biskupa Pavlose. Biskup tvrdí, že obě části budoucí federace budou úzce spolupracovat na hladkém rozdělení ostrova a že dohoda skončí tureckou anexí severního Kypru.
Existují i obavy z obrácení dřívějšího scénáře, z toho, že dosaženou dohodu smetou ze stolu tentokrát kyperští Turci. Severokyperští nacionalisté už kritizovali Talata za příliš vstřícný postoj k Řekům, a to ještě neoznámil žádné důležité ústupky. S kritizovanou suverenitou i občanstvím počítal už i Annanův plán, který většina Turků podpořila.
Ještě větší nejistotu však vyvolává vývoj v Ankaře. Vláda Recepa Tayyipa Erdogana sice rozhovory opatrně podpořila a Talatovi vyjádřila plnou důvěru, otázkou však je, zda vydrží u moci. (…)
Čas je proti sjednocení
Turečtí diplomaté tvrdí, že Erdoganova vláda v první fázi nebude jednání na Kypru nijak aktivně ovlivňovat. Z turecké strany ale zároveň zaznívá volání po tom, aby bylo dohody dosaženo už do konce roku. V příštím roce by se totiž mohlo jednání pro Turky značně zkomplikovat kvůli Bruselu.
Evropská unie se chystá vyhodnotit, zda Turecko neporušuje pravidla evropské celní unie a zda otevřelo své přístavy a letiště kyperským Řekům. To zatím Turci neudělali, a proto lze ze strany Unie očekávat značný tlak na ústupky – z tohoto důvodu už Brusel pozastavil 8 z 35 kapitol přístupových rozhovorů s Turky. Ankaramusímyslet také na to, že Kypr bude mít jako člen sedmadvacítky právo veta při případném budoucím vstupu Turecka do Unie.
Severokyperský prezident Talat se bude snažit vše urychlit i kvůli blížícímse volbám – kyperští Turci si budou na konci příštího roku volit nový parlament a v roce 2010 prezidenta. „Časový tlak tu bude vždycky. Můžeme jen doufat, že jednání skončí do června 2009, řekl agentuře Reuters v Nikósii sídlící analytik Hubert Faustmann. V té době bude Evropské unii předsedat Česko – premiér Mirek Topolánek už v této souvislosti sliboval, že se Česko do řešení konfliktu zapojí.
Pokud k dohodě nedojde, zmaří obě strany zřejmě nejnadějnější jednání za poslední léta. Mnozí Kypřané si přitomuvědomují, že čas hraje proti sjednocení. Čímdéle bude současný stav rozdělení ostrova trvat, tímvíce se budou prohlubovat rozdíly mezi oběma částmi. Místo současných vůdců, usilujících o sjednocení,mohou přijít zastánci tvrdé linie a neštěstí obyvatel, kteřímuseli kvůli invazi opustit své domovy a dnes k jejich návštěvě potřebují pasy, potrvá dál.
Autor: Milan Rokos