14.08.2008
čtk
Ekonomiky Německa, Francie a Itálie jsou v útlumu, což podle předběžných údajů Eurostatu snížilo ve druhém čtvrtletí výkon celé eurozóny o 0,2 procenta. Jde o první pokles od začátku měření těchto dat za eurozónu v roce 1995. Ekonomové s útlumem počítali.
Meziročně je ale eurozóna stále nad vodou a vykazuje růst HDP v rozsahu 1,5 procenta. Největší vliv na pokles HDP mělo Německo, jehož ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,5 procenta. Ve Francii a Itálii pokles činil shodně 0,3 procenta.
V případě Německa nebyl útlum tak výrazný, jak se čekalo. Hůře je na tom Francie, kde se očekával mírný hospodářský růst. Zpráva o poklesu ekonomiky tak byla velkým překvapením.
Podle řady ekonomů tak útlum hospodářství celé eurozóny bude výraznější, než uvádí zpráva Eurostatu. Pokles HDP by tak mohl činit 0,3 procenta.
Evropské ekonomiky trápí také meziroční míra inflace, která podle Eurostatu v červenci stoupla na 4,4 procenta. V samotné eurozóně zůstala inflace beze změny na čtyřech procentech.
Nejvýrazněji rostly spotřebitelské ceny v Lotyšku, kde vyskočily o 16,5 procenta. Hranici deseti procent překročila inflace v Litvě, Estonsku a Bulharsku. Nejpomaleji rostly ceny v Nizozemsku, kde se zvýšily o tři procenta.
Za vysokou inflací stojí hlavně stoupající ceny energie a potravin, napsala agentura Reuters. Inflační cíl Evropské centrální banky (ECB) je těsně pod dvěma procenty. ECB dala už dříve najevo, že hodlá s vysokou inflací bojovat a začátkem července zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta.
Autor: oez
