16.08.2008
čtk
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, který včera ukončil svou dvoudenní návštěvu Turecka, dal před odletem do Íránu najevo přesvědčení, že se oběma zemím podaří uzavřít dohodu v oblasti energetiky co nejdříve. Původně se očekávalo, že k podpisu dohody dojde už ve čtvrtek. Později ale zdroj z turecké strany naznačil, že na vině byly nové požadavky Teheránu, zejména v oblasti cen a investic. Žádná strana se k důvodu, proč byl podpis dohody odložen, oficiálně nevyjádřila.
S výraznější energetickou spoluprací mezi Tureckem a Íránem nesouhlasí Spojené státy. Podle Washingtonu by dala špatný signál v době, kdy se Američané snaží Teherán přimět k ukončení jeho jaderného programu, a to kvůli obavám, že Írán touto cestou usiluje o vlastní jaderné zbraně. To íránské vedení rozhodně odmítá a tvrdí, že jde o výlučně mírovou záležitost.
Dosáhli jsme důležitých ujednání v oblasti zemního plynu a elektrické energie. A z vůle boží se dohodu podaří uzavřít, jak jen to bude možné, prohlásil podle agentury Reuters Ahmadínežád. Zdůraznil, že takové záležitosti jako zemní plyn a ropa vyžadují velké investice, takže jednání o těchto tématech mohou trvat dlouhou dobu.
Skutečnost, že se nepodařilo kontroverzní mnohamiliardovou dohodu o dodávkách íránského plynu do Turecka uzavřít, označuje agentura za ránu pro snahy Teheránu vymanit se z mezinárodní diplomatické izolace, v níž uvízl kvůli svým jaderným ambicím.
Memorandum o energetické spolupráci podepsaly obě země koncem loňského roku. Turecko má podle tohoto ujednání umožnit export íránského zemního plynu přes své území do Evropy a Teherán za to otevře Ankaře přístup ke svým těžařským zdrojům na jihu země. Turecku má tato dohoda zajistit těžbu 20,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně.
Nynější Ahmadínežádova návštěva v Turecku je podle politických pozorovatelů důkazem dalšího zlepšování vztahů mezi islámským Íránem a členskou zemí NATO. Íránský prezident, který se ujal úřadu v roce 2005, byl v Turecku vůbec poprvé a jde také o jeho první návštěvu na půdě nějaké členské země NATO. Vztahy mezi Teheránem a Ankarou se začaly výrazně zlepšovat v roce 2002, kdy se v Turecku dostala k moci vláda sestavená Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má islámské kořeny. Předcházející turecké vlády celá desetiletí vytýkaly Íránu, že se snaží do sekulárního Turecka vyvézt radikální islámský režim.
Autor: oez
