Pravidla prodeje a servisu motorových vozidel

18.08.2008
Euroskop

Dne 31. července 2008 byla ukončena veřejná konzultace o hodnotící zprávě Komise týkající se uplatňování nařízení č. 1400/2002 o prodeji a servisu motorových vozidel. Byla tak zahájena reforma regulace stanovující tzv. blokovou výjimku v tomto odvětví, která vyprší v roce 2010.

Hodnotící zpráva Komise o uplatňování nařízení 1400/2002/ES o prodeji a servisu motorových vozidel

Nařízení Komise (ES) č. 1400/2002 ze dne 31. července 2002 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel

Hodnotící zpráva Komise o uplatňování nařízení č. 1400/2002 představuje první krok v tvorbě legislativního návrhu stanovujícího pravidla pro blokové výjimky v sektoru prodeje a servisu motorových vozidel po roce 2010. V následujícím textu bude představeno jak samotné nařízení, tak i zmiňovaná hodnotící zpráva a její obsah.

1. Legislativní pozadí

Oblast distribuce prodeje a oprav motorových vozidel je pro evropské spotřebitele významná, jelikož koupě automobilu představuje významnou položku z jejich rozpočtu. Protože se v automobilovém sektoru vyskytují některé pro konzumenty nepříznivé jevy, bylo přijato nařízení č. 1400/2002 o použití článku 81 odst. 3 Smlouvy o založení ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel, známé i jako „nařízení o blokové výjimce. Jeho cílem je především zlepšit pozici spotřebitelů prostřednictvím posílení soutěže v rámci odvětví, což se mělo projevit především využitím nových prodejních technik, jako jsou prodeje přes internet a prodej více značek najednou, zjednodušením přeshraničních nákupů motorových vozidel a větší cenovou konkurencí.

Nařízení bylo přijato jako lex specialis vůči obecné úpravě blokových výjimek pro oblast dodávek a distribuce průmyslového zboží, obsažené v rámci nařízení č. 2790/99. Prostřednictvím blokové výjimky jsou povoleny některé druhy tzv. vertikálních dohod, tedy dohod, které mohou potenciálně ohrozit hospodářskou soutěž a jsou uzavírány mezi subjekty na různých úrovních produkčního řetězce. Obecně jsou tyto dohody zakázány v ustanovení článku 81 odst. 1 Smlouvy o založení ES. Jelikož však některé z těchto dohod mohou působit například ve prospěch spotřebitele, článek 81 odst. 3 téže smlouvy je povoluje. Komise pak buď jednotlivě, nebo prostřednictvím právě blokové výjimky stanoví, které druhy dohod jsou povoleny.

Speciální nařízení č. 1400/2002 od 1. října 2002 nahradilo předchozí nařízení č. 1475/95 platné od roku 1995. Stávající nařízení bude platné do 31. května 2010. V rámci přípravy právní úpravy platné po tomto datu bylo jako první krok provedeno hodnocení dopadu fungování nařízení č. 1400/2002 na maloobchodní prodej a poprodejní servis motorových vozidel v EU prostřednictvím hodnotící zprávy Komise.

2. Formální struktura

2.1. Nařízení č. 1400/2002

Nařízení se skládá z poměrně obsáhlé úvodní vysvětlující části a dvanácti článků. Po definici základních pojmů, oblasti a podmínek aplikace v prvních třech článcích následuje taxativní výčet tzv. tvrdých omezení, tedy jednání, na které se za žádných okolností nebude vztahovat bloková výjimka. Pátý článek upravuje speciální podmínky, kdy se nařízení nebude aplikovat, a podobně článek šestý obsahuje ustanovení umožňující Komisi pozastavit aplikaci nařízení na jisté druhy dohod. Sedmý článek je posledním ustanovením negativně vymezujícím působnost nařízení; stanoví případy neaplikace legislativního aktu. Osmý a devátý článek obsahují ustanovení stanovující způsob výpočtu tržního podílu a obratu pro účely nařízení. Závěrečné články deset až dvanáct vytyčují přechodné období pro aplikaci nařízení, povinnost Komise monitorovat tuto aplikaci a vypracovat do 31. května 2008 hodnotící zprávu a také dobu účinnosti právní normy – od 1. října 2002 do 31. května 2010.

2.2. Hodnotící zpráva o uplatňování nařízení č. 1400/2002

Zpráva se skládá z pěti částí. Po vymezení předmětu a výsledku přezkumu popisuje v druhé části vývoj trhu po zavedení nařízení o blokové výjimce a v části třetí hodnotí samotné dosažení jeho cílů. V předposlední části je obsaženo celkové posouzení aplikace nařízení, které je podkladem pro část poslední obsahující další opatření.

Ke zprávě jsou připojeny čtyři technické přílohy. První poskytuje přehled cílů nařízení o blokové výjimce, druhá analyzuje dopad nařízení na trh prodeje a poprodejního servisu motorových vozidel v EU, třetí podává přehled zkušeností Komise s uplatňováním nařízení a poslední představuje podrobné detaily analýzy obsažené v hodnotící zprávě.

3. Klíčové obsahové body

3 1. Nařízení č. 1400/2002

Nařízení stanovuje blokovou výjimku pro vertikální dohody v oblasti distribuce nových motorových vozidel a náhradních dílů, jakož i distribuční dohody týkající se poskytování oprav a servisu autorizovanými autoservisy. Také se týká otázky přístupu k technickým informacím pro nezávislé opravny. Jedná se tedy například o dohody mezi výrobci motorových vozidel a nezávislými importéry, členy distribuční sítě a autorizovaných servisů značky nebo mezi dodavatelem náhradních dílů a nezávislou opravnou.

Cílem je posílení soutěže mezi prodejci z různých členských států, odstranění povinnosti prodejce provozovat také opravnu vozidel, jakož i umožnění prodeje více značek a použití nových forem prodeje, např. prostřednictvím internetu. V případě oprav a servisu vozidel jde zejména o posílení pozic opraven, a to i nezávislých, vůči výrobcům automobilů.

Vertikální dohody jsou povoleny za předpokladu, že nepřekročí stanovený prahový tržní podíl. Ten je stanoven na 30 %, s výjimkou oblasti kvantitativní selekce v distribuci nových vozidel, kde je práh určen na 40% podíl na relevantním trhu.

Dále je potřeba, aby dohoda splňovala další podmínky týkající se prodeje, které mají zabezpečit relativně stabilní smluvní rámec mezi tržními subjekty. Dohoda musí obsahovat právo prodejce nebo autorizované opravny prodat podnik dalšímu zájemci, povinnost uvést důvody výpovědi takové dohody, právo na arbitráž v případě sporu týkajícího se dohody a také povinnost uzavírat dohody na stanovené minimální období, jakož i povinnost uvést výpovědní lhůtu v případě ukončení platnosti dohody.

Avšak ani v případě, že dohoda bude splňovat výše uvedené podmínky, nebude platná, pokud poruší třináct tzv. tvrdých omezení, která stanoví absolutně zakázané tržní chování. Tato tvrdá omezení pomocí negativní metody právní regulace de facto vyjasňují, které dohody budou platné. Není tedy připuštěno omezení schopnosti prodejce nebo servisu stanovit cenu zboží, teritoriální omezení působnosti tržních subjektů nebo omezení křížového zásobování mezi distributory nebo opravnami. Dále jsou stanoveny zákazy omezení pro členy selektivních distribučních systémů, tedy zákaz omezovaní šíře nabídky zboží a prodeje mimo provozovnu. Není povoleno ani omezování možnosti oddělit prodej vozidel od servisu nebo omezení autorizované opravny stanovující povinnost zaobírat se výhradně servisem a opravami. Také není možné zakázat prodej náhradních dílů nezávislým opravnám a omezovat jejich přístup k technickým informacím potřebným pro provedení opravy. Je také zakázáno omezovat umístnění loga výrobce náhradních dílů na tyto díly.

Dohoda nesmí obsahovat také ani jednu ze sedmi taxativně stanovených zakázaných podmínek. Jsou jimi jednak přímý nebo nepřímý zákaz konkurence, omezení opravny poskytovat servis vozidlům více značek, stanovení povinnosti prodeje vozidel nebo náhradních dílů od konkrétního dodavatele a také omezení možnosti prodejce nebo opravny zůstat činnou v oblasti prodeje a servisu motorových vozidel po výpovědi dohody. Taktéž v případě prodeje vozidel není možno omezovat možnost prodeje leasingových služeb nebo prodej v jiných členských státech. V případě servisu a oprav vozidel není také možné teritoriálně limitovat poskytování služeb.

V případě, že nejsou splněny obecné podmínky stanovené v článku 81 odst. 3 Smlouvy o založení ES, Komise může pozastavit aplikaci blokové výjimky pro konkrétní vertikální dohody. V případě, že podobné dohody pokrývají více než 50 % relevantního trhu, Komise může deklarovat neaplikaci nařízení o blokové výjimce.

3.2. Hodnotící zpráva

Zpráva hodnotí dopad nařízení o blokové výjimce na činnost dotčeného odvětví a účinky této činnosti na hospodářskou soutěž na trzích pro maloobchodní prodej a poprodejní servis motorových vozidel. Jejím cílem je příprava prostoru pro režim, který bude platit po 31. květnu 2010.

Konstatuje, že nařízení o blokové výjimce pomáhá chránit hospodářskou soutěž v dotčené oblasti. Navíc neumožňuje rozšíření blokové výjimky takovým způsobem, který by mohl vést k poškození spotřebitelů. Od roku 2002 se významně zlepšil stupeň hospodářské soutěže na příslušných trzích a došlo ke snížení reálných cen vozidel. I přes tyto optimistické fakty zpráva nicméně konstatuje, cíl nařízení o blokové výjimce spočívající v podpoře různých forem distribuce dosažen nebyl. Cíle zajištění přístupu nových výrobců na trh, usnadnění příhraničního obchodu s motorovými vozidly, umožnění soutěže nezávislých opraven se sítěmi výrobců, ochrany hospodářské soutěže v rámci schválených sítí, ochrany nezávislosti prodejců vůči výrobcům vozidel a usnadnění přístupu výrobců náhradních dílů na následný trh sice dosaženy byly, ale primárně jako důsledek globálního ekonomického vývoje a ne aplikace nařízení o blokové výjimce. Všechny tyto cíle byly podle zprávy chráněny prostřednictvím obecné úpravy hospodářské soutěže a obecné blokové výjimky v nařízení č. 2790/1999/ES; ustanovení nařízení č. 1400/2002 je možné považovat za nadměrně přísná, složitá a nadbytečná. Zpráva navíc konstatuje, že v některých případech mohla být jeho ustanovení dokonce kontraproduktivní.

Komise proto navrhuje přijetí pružnějšího přístupu, který by se soustředil na výsledky, lépe by umožnil soustředit se na nejškodlivější činnosti narušující hospodářskou soutěž a zamezil riziku odlišné národní interpretace pravidel v jednotlivých zemích, způsobené složitostí pravidel. Zároveň by se odstraněním formalismu zlepšila právní jistota a snížily náklady tržních subjektů na plnění požadavků právní regulace.

4. Stav legislativního procesu a očekávaný vývoj

Hodnotící zpráva představuje první krok legislativního procesu vedoucího k nové právní regulaci oblasti pokryté v současnosti nařízením č. 1400/2002. Komise ji zveřejnila 28. května 2008, přičemž do 31. července 2008 mohly zúčastněné strany přispět svými připomínkami v rámci veřejné konzultace. Tyto připomínky jsou v současnosti Komisí vyhodnocovány a stanou se podkladem pro nový legislativní návrh upravující oblast blokové výjimky po roce 2010.

Je sice nutno podotknout, že oficiálně hodnotící zpráva nepředkládá žádné návrhy pro futuro. Na druhou stranu však fakticky významně indikuje možný směr vývoje právní regulace dotčené oblasti.

Vzhledem k velice brzkému stadiu legislativního procesu ještě Evropský parlament, ani Rada nevydali oficiální stanoviska k hodnotící zprávě.

Učinily tak ovšem některé významné zájmové skupiny. Evropská rada pro obchod s motorovými vozidly a opravy (CECRA) hodnotící zprávu tvrdě atakovala; konstatovala, že jí chybí analýza faktů a je založena na ideologickém přístupu. Rada je proti integraci právní regulace obsažené v nařízení o blokové výjimce do obecné úpravy, naopak považuje dané nařízení za účinný nástroj regulace hospodářské soutěže ve prospěch spotřebitele. Zprávu do jisté míry kritizuje také Evropská federace asociací leasingových společností (Leaseurope), která poukazuje na nejistotu ohledně budoucí podoby obecné úpravy, jež má nahradit nařízení č. 1400/2002. Zaměřuje se na problémy uchování statusu konečného spotřebitele pro leasingové společnosti a zabezpečení konkurence mezi autorizovanými a nezávislými opravnami. Tyto dvě otázky mají být podle federace ošetřeny i po roce 2010. Leaseurope také podporuje rozvoj přeshraničního prodeje vozidel.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality