18.08.2008
čtk
Jihoosetský prezident Eduard Kokojev prohlásil, že hodlá požádat Rusko, aby v Jižní Osetii zřídilo stálou vojenskou základnu. Kokojev také odmítl přítomnost mezinárodních pozorovatelů v této gruzínské separatistické provincii. Právě o vyslání další stovky pozorovatelů do Gruzie má dnes ve Vídni rozhodovat Stálá rada Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Kokojev dnes též rozpustil vládu Jižní Osetie a vyhlásil v zemi výjimečný stav.
Gruzie se mezitím připravuje na stahování ruských vojsk, která podle slibu ruského prezidenta Dmitrije Medveděva mají začít odcházet dnes kolem poledního. Ruská strana nicméně dala najevo, že ruští vojáci mohou i přes odpor Gruzie a Západu nadále zůstat v Jižní Osetii a v další gruzínské separatistické provincii – Abcházii, jež Moskva dlouhodobě podporuje. Gruzie navzdory podpisu příměří s Ruskem trvá na tom, že se těchto oblastí nevzdá. Analytici se proto obávají, že napětí na Kavkaze hned tak neskončí.
Požádáme vedení ruské federace, aby na území Jižní Osetie vznikla ruská vojenská základna, protože zde žijí ruští občané, řekl Kokojev v rozhovoru pro agenturu Reuters. Jihoosetský lídr se také postavil proti přítomnosti zahraničních pozorovatelů v Jižní Osetii. OBSE přitom počítá, že do regionu vyšle asi stovku dalších pozorovatelů. Tento plán, o němž má organizace rozhodnout dnes odpoledne ve Vídni, podporuje i Moskva.
Kokojev se dnes také rozhodl rozpustit kabinet, který podle jeho slov selhal během humanitární krize, která v Jižní Osetii nastala po útoku gruzínských sil před deseti dny. Státní úředník má pracovat pro lidi, a nevyužívat svou pozici pro své vlastní blaho, citovala Kokojeva agentura Reuters. Jihoosetský lídr vyhlásil v zemi výjimečný stav, který má trvat měsíc. V Jižní Osetii je podle humanitárních organizací následkem bojů až sedmdesát tisíc lidí bez domova.
V severogruzínském městě Gori, u něhož si ruské síly během rusko-gruzínských bojů zřídily hlavní kontrolní stanoviště, dnes podle agentury AP panuje o něco méně napjatější atmosféra než v minulých dnech. Většina obchodů sice i nadále zůstává zavřená a ulice poloprázdné, nicméně někteří lidé se již odvažují ven a shlukují se kolem vozidel s humanitární pomocí.
Zpravodajové zahraničních agentur už v neděli hlásili, že u Gori bylo méně ruských vojáků než v minulých dnech a že zřejmě Rusové začali se stahováním.
Šéf Bezpečnostní rady Gruzie Alexandr Lomaia dnes nicméně prohlásil, že zatím nepozoroval, že by se ruské jednotky začaly chystat k odchodu.
Ruský prezident Medveděv v sobotu podepsal dohodu o příměří s Gruzií, kterou o den dříve signoval gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ruská strana dala v této souvislosti najevo, že se stáhne z konfliktních zón v Gruzii teprve poté, co v nich budou realizována dodatečná bezpečnostní opatření. Podle amerického listu The New York Times, který se odvolává na prohlášení nejmenovaných představitelů americké vlády, přesunula Moskva v pátek do Jižní Osetie odpalovací zařízení pro rakety, jež jsou údajně schopny ze svých pozic zasáhnout i gruzínskou metropoli Tbilisi.
Dohoda o příměří mezi Ruskem a Gruzií se týká výlučně příměří a odchodu ruských jednotek z území spravovaných gruzínskou vládou, naopak se netýká budoucnosti Jižní Osetie a Abcházie. To se nelíbí Západu, který by chtěl, aby se na Kavkaze obnovil pořádek, který panoval před započetím konfliktu. Západ hrozí Rusku mezinárodní izolací, konkrétně zvažuje například vyloučení Ruska ze skupiny G-8, zablokování jeho vstupu do Světové obchodní organizace nebo zrušením Rady NATO-Rusko.
Autor: oez
