21.08.2008
čtk
Dva týdny po začátku ruské agrese proti Gruzii je 21. srpen 1968 uchopitelnější než před deseti lety, kdy byl vládcem Kremlu Boris Jelcin. Napsal to k příležitosti dnešního 40. výročí
vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
To, jak sovětské vedení konalo v roce 1968, bylo nejen důsledkem starosti o záchranu socialismu, ale spíš nikoli neoprávněné obavy, že přimknutí Československa k Západu by znamenalo konec sovětského impéria, jak se to skutečně stalo o 20 let později.
Tento konec vnímají lidé z KGB, kteří se po konci Jelcinovy éry dostali k moci, jako potupu podobnou té, s níž Hitler kdysi spojoval versailleský diktát, klade německý list paralely mezi Německem 30. let a dnešním Ruskem. Nynější ruský premiér Vladimir Putin, jenž považuje rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofu století, ukázal vojenskou intervencí v Gruzii, že Kreml už není ochoten pustit opratě z rukou, dodal Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Když byl prezidentem Ruska Jelcin, zdálo se, jako kdyby násilné obsazení Československa bylo zcela uzavřenou kapitolou evropských dějin, která může být klidně přenechána historikům, napsal list. Když se připomínalo 30. výročí Pražského jara, byli bývalí členové Varšavského paktu na cestě do NATO a EU, Sovětský svaz už neexistoval a Kreml měl co dělat, aby Rusko usilující o demokracii hospodářsky stabilizoval, připomíná FAZ.
Rýsoval se nový mírový pořádek. Nebezpečí, že by se v Evropě mohly opakovat vojenské agrese jako 21. srpna 1968 proti suverénním státům, které se měly vymanit na základě vlastního rozhodnutí z oblasti ruské hegemonie, se zdálo být nepředstavitelné, podotkl deník.
Autor: oez
