01.09.2008
Euroskop
Moskva by měla přistoupit na mezinárodní debatu o konfliktu s Gruzií a okamžité stáhnout své zbylé vojáky z gruzínského území. Ruské jednotky na území Gruzie by podle státníků měly nahradit jednotky mezinárodní. Takový je výsledek mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu. Byl to první mimořádný summit EU od roku 2003.
| Závěry mimořádného summitu EU o Gruzii v Bruselu 1. září 2008 |
Společný postoj k rusko-gruzínskému konfliktu byl hlavním cílem mimořádného summitu Evropské unie, který proběhl v Bruselu. Jak na začátek tiskové konference po skončení diskusí uvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, Unii se podařilo najít jednotné stanovisko.
| Francouzský premiér François Fillon |
|
Buď chceme obnovit studenou válku, ukázat |
Základem požadavků, na nichž se v pondělí státníci Unie v Bruselu shodli, je apel na Moskvu, aby dodržela i zbylé body mírového plánu. Pokud tak Rusko učiní, Unie je ochotná pokračovat v jednáních o Dohodě o strategickém partnerství.
O tom nicméně EU bude dále jednat za týden, tedy 8. září. EU také v pondělí přijala jednohlasné rozhodnutí. Hodlá vyčlenit 6 milionů eur na pomoc obětem kavzkazského konfliktu. Do Gruzie chce také vyslat další pozorovatele.
KRITICKÝ POSTUP BRITÁNIE A BALTSKÝCH STÁTŮ
Ve výrocích představitelů evropských států byly od počátku summitu výrazné rozdíly. Zatímco Francie, Itálie a Německo se projevovaly jako smířlivější, Velká Británie a Švédsko spolu se státy z bývalého sovětského bloku podporovaly radikálnější postup. Odlišný názor měly Bulharsko a Slovinsko. Politici se rozcházeli především v otázce sankcí vůči Rusku.
Britský premiér Gordon Brown před summitem vyzval k jasné odpovědi na nepřiměřenou vojenskou reakci Ruska. Gordon Brown v článku pro britský Observer požadoval hloubkové přezkoumání vztahů s Ruskem a navrhl zmrazit členství Ruska ve skupině světových mocností G8. Podle britského premiéra je nutné ukončit závislost EU na dovozu ruské ropy a zemního plynu. Evropská unie by podle Britů měla zvážit přerušení rozhovorů s Ruskem o ekonomické a politické spolupráci. Začátek jednání, které mají pokračovat 15. září, byl výsledkem červnového summitu EU-Rusko v Chanty-Mansijsku.
| Italský premiér Silvio Berlusconi |
|
(Rusko) má stále nukleární potenciál, kterým |
Francouzský premiér François Fillon včera prohlásil, že přijetí sankcí proti Rusku není na pořadu dne. Předcházející vystoupení francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera nebyla tak jednoznačná. Kouchner ve čtvrtek 28. srpna řekl, že EU uvalení sankcí proti Rusku zvažuje. Později uvedl, že Francie žádné sankce nenavrhne.
Německá kancléřka Angela Merkelová po příjezdu na summit podpořila dřívější smířlivá vyjádření německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. „Německá pozice je, že bychom neměli přerušit dialog s Ruskem, řekla kancléřka.
Podobný postoj jako Německo měla i Itálie. Podle šéfa italské diplomacie Franca Frattiniho EU nemůže vnímat Rusko jako nepřátelskou zemi, ale jako strategického partnera. Přerušení vztahu s Ruskem by podle Frattiniho mělo dopad na řadu jiných problémů, například v otázce íránského jaderného programu.
Na summit EU do Bruselu přijeli také gruzínský premiér a ministryně zahraničí. Přímých jednání se nezúčastnili, setkali se však během pondělka s některými politiky členských států, včetně českého premiéra Mirka Topolánka, a představiteli Evropské unie.
Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana po setkání s gruzínským premiérem Ladem Gurgenidzem prohlásil, že pozorovatelská mise Evropské unie by se v Gruzii mohla objevit do příštího summitu, který se plánuje na polovinu října.
VYJÁDŘENÍ ČESKÝCH POLITIKU PŘED SUMMITEM O GRUZII
Česká republika na summitu EU prosazovala zachování územní celistvosti Gruzie. V Bruselu Česko zastupovali premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten nepodpořil vyhlášení sankcí vůči Rusku. Ty byly málokdy skutečně efektivní, řekl český ministr.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg krátce před zahájením summitu vystoupil spolu se svou rakouskou kolegyní Ursulou Plassnikovou na tiskové konference ve Vídni.
Schwarzenberg označil krizi kolem Gruzie za ruský test reakcí Evropské unie, za jakýsi lakmusový papírek Moskvy vůči EU.„Pokud se Unie nezmůže na to, aby ke krizi zaujala jasné a pevné stanovisko, může být jako politický projekt na dlouhou dobu odepsaná, řekl ministr. Podle něj by totiž EU potvrdila, že je sice obchodně zajímavá, ale politicky ji není třeba brát vážně, zdůraznil.
Schwarzenberg zároveň odmítl strach z Ruska, protože je mnohem slabší, než jsou mnozí přesvědčeni. Kdo opírá své mocenské ambice jen o plyn a ropu, nemá žádnou budoucnost, řekl ministr.
Český ministr nepodpořil vyhlášení sankcí EU proti Rusku. Důležitější je podle něj jednotný postoj Evropské unie. Když Rusko uvidí, že je (Unie) v této záležitosti jednotná, pomůže to více, než kdyby… se uvalily nějaké sankce, ale nadále by byly slyšet i jiné hlasy.
Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra v pořadu Nedělní partie televize Prima řekl, že je nyní nejdůležitější podpořit Gruzii politicky a pomoci jí hospodářsky. Podle Vondry však Česká republika není v pozici, aby Rusku hrozila a vyhrožovala.
Tady jde o to, aby celý Západ dal jasně najevo, že Rusko nemá zelenou v této politice pokračovat, řekl Vondra. Pokud by podle něj zelenou dostalo, mohly by být příště na řadě Ukrajina, Moldavsko nebo baltské státy.
Česká vláda na schůzi ve středu 27. srpna vyzvala Ruskou federaci k urychlenému stažení vojenských sil z Gruzie a maximální zdrženlivosti obou stran konfliktu. Česko rovněž podpořilo ekonomickou obnovu Gruzie částkou 150 mil. Kč.
„Česká republika podporuje nezávislost, suverenitu a územní celistvost Gruzie včetně Jižní Osetie a Abcházie. Pokračující ruská vojenská invaze do Gruzie porušující mezinárodní právo je nepřijatelná, řekl minulý týden na tiskové konferenci předseda vlády Mirek Topolánek.
Vláda podpořila vyslání mezinárodní mise na základě mezinárodního mandátu za účelem obnovy a udržení míru v Gruzii. Česká republika je připravena se do takové mise zapojit, uvádí se v prohlášení vlády.
Premiér se k situaci v Gruzii vyjádřil před poslanci také v úterý 19. srpna. Vyjádření premiéra si můžete poslechnout zde.
Autor: Euroskop
