06.09.2008
čtk
Ministři zahraničí zemí EU se dnes shodli, že by EU měla vyslat mezinárodní pozorovatele do Gruzie, odkud se po srpnovém konfliktu odmítají stáhnout ruští vojáci.
V pozorovatelské misi by měli být jak civilní pozorovatelé, tak policisté, shodli se ministři na neformální schůzce v Avignonu v jižní Francii. Mise by měla zamířit do nárazníkového pásma mezi Gruzií a separatistickými provinciemi Abcházie a Jižní Osetie, kde setrvávají růské jednotky a nahradit je.
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg považuje ozbrojené složky v misi za nutné: Beze zbraní by toho moc nenadělaly, podotkl.
Ministři formálně zopakovali výzvu Rusku, aby dodržovalo příměří s Gruzií a stáhlo své síly, a podpořili pondělní cestu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Moskvy. Tam předloží návrhy rozmístění pozorovatelů a navazující odchod ruských sil.
Musíme vyjasnit situaci. V pondělí se musíme snažit, abychom plně uplatnili dohodu o příměří, připomněl dnes francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner základní požadavek unie.
Schwarzenberg v pátek novinářům řekl, že Rusko si musí uvědomit, že si intervencí v Gruzii hodně uškodilo a začíná se to projevovat.
Pokud jde o pozorovatele, chce EU spolupracovat s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a s OSN. Podle vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany mají mezinárodní dohlížitelé kontrolovat, sledovat a ověřovat, zda Rusko dodržuje zásady dohodnutého příměří.
Některé unijní zdroje v Avignonu přiznaly, že řešení krize postupuje jen po krůčcích. Mise má pro začátek oddělit Gruzíny od Rusů v odtržených územích, s čímž by Moskva měla souhlasit. Řešení otázky odštěpeneckých oblastí bude těžší. EU by si přála její projednání na mezinárodní konferenci. Nelze ale počítat s kladnou reakcí Ruska, které už uznalo svrchovanost Abcházie a Jižní Osetie.
Činitelé EU naznačili, že unie se pokusí zbrzdit ruskou rozpínavost užšími partnerskými vztahy s bývalými sovětskými republikami, které si to přejí. Mluví se o smlouvách o volném obchodu a bezvízovém pohybu občanů těchto zemí v EU. Kromě Gruzie a Ukrajiny jde o Ázerbájdžán či Moldavsko.
Kouchner ovšem ujišťoval, že Rusko zůstává hlavním evropským partnerem, a řekl, že se nelze vracet k době studené války. Je to náš soused, připomněl. Zopakoval odpor vůči možným sankcím proti Rusku, které by uvítaly některé země EU v čele s Polskem. Podle Kouchnera by neměly smysl.
Na zasedání v někdejším sídle papežů měli dnes ministři na programu i zpřesnění humanitární pomoci Gruzii a debatu o obnově poničené země.
Evropská komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová sdělila, že škody jsou menší, než se čekalo. Evropská pomoc by ale měla především směřovat ke zničeným domům a vysídlenému obyvatelstvu.
K rusko-gruzínskému konfliktu se dnes v Moskvě vyjádřil i ruský prezident Dmitrij Medveděv. Prohlásil, že Rusko konfliktem ukázalo, že je s ním třeba počítat, a obvinil Západ, že humanitární pomoc Gruzii má posloužit ke znovuvyzbrojení Tbilisi.
Autor: oez
