06.09.2008
čtk
Rusko si musí uvědomit, jak si vojenskou přítomností v Gruzii samo uškodilo. Řekl to dnes český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po prvním dnu neformálních jednání šéfů diplomacie zemí Evropské unie v jihofrancouzském Avignonu.
Přestože se téma vztahů s Ruskem a související gruzínské krize přesunulo na sobotu, Schwarzenberg připustil, že o něm jednal již dnes s francouzským ministrem zahraničí Bernardem Kouchnerem a se švédským kolegou Carlem Bildtem. Šlo o schůzku v rámci takzvané trojky, tedy zástupců zemí, které postupně po sobě přebírají předsednictví EU. Praha se ho ujme 1. ledna.
Schwarzenberg prohlásil, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy pojede v pondělí do Moskvy, aby mimo jiné dál naléhal na Rusko, aby stáhlo své vojáky do postavení před zahájením bojů v Gruzii. Ministr řekl, že Česká republika tento Sarkozyho krok silně podporuje. Rusko zatím nátlaku odolává.
Máme různé možnosti, jak zatlačit na Rusko. Hlavně si musejí Rusové uvědomit, že si tím strašně uškodili. A to se teď pomalu vyjevuje, přiblížil Schwarzenberg přesvědčovací strategii EU.
Podle francouzských diplomatických zdrojů má unie za cíl také předložit Rusům návrh vyslání pozorovatelské mise EU do zóny konfliktu a domluvit s Moskvou další kroky k upevnění dosaženého příměří. První pozorovatelé by mohli dorazit do oblasti před koncem měsíce.
Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana dnes řekl, že Rusové s unijní představou mise souhlasí. Nejmenovaný diplomatický zdroj upřesnil, že Moskva na mezinárodní mechanismus, který by řešil situaci takzvaných nárazníkových pásem, čeká.
Nárazníková pásma jsou ovšem podle Rusů hraniční oblasti mezi Gruzií a jejími separatistickými provinciemi Jižní Osetií a Abcházií, jejichž nezávislost Moskva nedávno uznala.
Bildt řekl, že by misi měli s konečnou platností ministři zahraničí EU schválit na setkání v Bruselu 15. září 2008.
Ministr Schwarzenberg také zopakoval názor, že by mu připadalo podivné účastnit se zimní olympiády v Soči v roce 2014, pokud by nadále byly přítomny ruské jednotky v Gruzii či její separatistické provincii Abcházii. Upozornil ale, že to není záležitostí unie, ale olympijských výborů.
Podle agentury Reuters Německo, Itálie a některé další země na jednání vyzvaly k vyšetření toho, kdo za konflikt v Jižní Osetii minulý měsíc nese vinu.
Širší sobotní jednání o Rusku a Gruzii bude následovat po mimořádném pondělním summitu v Bruselu, na kterém se šéfové států a vlád zemí EU dohodli na zmrazení jednání o strategickém partnerství s Ruskem, dokud se ruská vojska v Gruzii nevrátí do výchozího postavení před vypuknutím konfliktu začátkem srpna. Rozhovory měly pokračovat v polovině září.
Ministři mají hovořit hlavně o možnostech humanitární pomoci Gruzii a možnosti, jak přispět k obnově oblastí zničených nedávnými boji.
Dnes kladli ministři zahraničí EU důraz na potřebu užší a metodičtější spolupráce na mezinárodním poli se Spojenými státy.
Vzhledem ke znepokojivé situaci ve světě musí být ten dialog poněkud intenzivnější a asi častější, podotkl Schwarzenberg s tím, že to bude hlavně poté, co bude zvolen nový americký prezident a vytvořena nová administrativa. Dodal, že co se týče toho, kdo usedne do prezidentského křesla, je unie nucena počítat s oběma variantami.
Kouchner na dotaz novináře, koho by si unie v čele USA přála, odmítl odpovědět s tím, že se nelze míchat do vnitřních záležitostí USA. Řekl ale, že unie chce Spojeným státům navrhnout vyváženější partnerství.
V sobotu mají také ministři spíše okrajově hovořit o Blízkém východě. Francie zmínila představu vyslání pozorovatelské mise do Libanonu. Konkrétnější obrysy takovéhoto plánu ale zatím nesdělila.
Autor: oez
