13.09.2008
čtk
Snaha některých států Evropské unie, především pak Francie, rozšířit počet služeb zařazených do snížené sazby DPH, nadále naráží na odpor.
Nic se na tom nezměnilo ani po sobotním neformálním zasedání ministrů financí EU v Nice. Nemění se ani český postoj. Češi sice nejsou striktně proti rozšíření nižší DPH, ale sami této případné možnosti nehodlají využít. Na analýzu dopadů vysokých cen ropy dnes ministrům nezbyl čas.
Ministr financí Miroslav Kalousek dnes ČTK řekl, že Česko odmítá jakékoliv úvahy o třetím pásmu DPH, tedy o takzvané supersnížené sazbě. Ta se vyskytuje například ve Francii, ale i v několika dalších státech EU. Právě francouzská administrativa vede dlouhodobý boj za rozšíření snížených sazeb, k němuž však v současnosti stále potřebuje souhlas celé EU, který je velmi obtížné získat.
Francouzům jde především o restaurace. Zatímco u klasických restaurací, kam si chodí lidé posedět, činí DPH 19,6 procenta, u rychlého občerstvení, kde si jídlo berou zákazníci s sebou, je sazba jen 5,5 procenta. Francouzská vláda si od případných daňových úlev, vyvolaných právě přeřazením některých služeb do nižší sazby, slibuje nový impulz pro svoji uvadající ekonomiku. Francie totiž věří, že by takový krok oživil spotřebitelskou poptávku.
Mnoho zastánců rozšiřování snížených sazeb však v Evropské unii není. Jedním z mála je například Belgie, jejíž ministr financí a osobní přítel francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Didier Reynders si dnes v Nice postěžoval, že ostatní státy se sníženým sazbám brání, i když přitom jde o užitečné opatření. Je důležité to udělat (rozšíření nižší sazby DPH), protože existují velmi důležité sektory ekonomiky, například restauranty, které mohou dát více lidem práci. Proč tedy říkáme ne sníženým sazbám? dodal.
DPH však není jedinou daňovou otázkou, na níž se ministři financí neshodli. Ze hry je v současnosti i možnost, že by EU napodobila USA, které se částečně úspěšně pokusily o nastartování uvadající ekonomiky daňovými škrty. V unii, jejíž ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku oslabila, sice ožily vzpomínky na 70. léta minulého století, kdy se o stejný postup jako Američané pokusily i některé evropské státy, ale naděje některých na opakování takzvaného stimulačního balíčku netrvaly dlouho.
Tuto možnost jsme vyloučili, řekl novinářům šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Podle něj se již před třemi desítkami let ukázalo, že efekt balíčku byl pouze krátkodobý a žádná výrazná pozitiva nepřinesl.
K dlouho očekávanému rozboru dopadů vysokých cen ropy se dnes ministři z časových důvodů nedostali. K dokumentu se mají vrátit na některém ze svých příštích zasedání. Pracovní verze analýzy podle dřívějších informací ČTK nepotvrdila, že za prudkým zdražením ropy stojí hlavně spekulanti a Brusel ani nepovažuje za moudré, aby se současná situace řešila daňovými opatřeními. Ty prosazovala například Francie, podobné plány ale nakonec mohou ztratit opodstatnění kvůli vývoji cen ropy na trhu. Ty se z úrovní dosahujících v první polovině července až rekordních 147 dolarů za barel propadly až na současných méně než 100 dolarů.
Autor: oez
