14.09.2008
čtk
Rusko-gruzínská krize a její dopady, zpřísnění sankcí vůči režimu zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho či přibližování zemí Balkánu k Evropské unii budou patřit mezi hlavní témata pondělního setkání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu.
Českou republiku budou v Bruselu zastupovat šéf diplomacie Karel Schwarzenberg a vicepremiér a ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
S dalšími zástupci členských států sedmadvacítky by na jednání měli mimo jiné probrat vyslání pozorovatelské mise EU do Gruzie o počtu nejméně 200 osob. Ta by mohla být na místě už počátkem října. Ministři se budou rovněž zabývat svoláním dárcovské konference na pomoc Gruzii poškozené srpnovým ozbrojeným konfliktem s Moskvou.
Zástupci Francie, která nyní Evropské unii předsedá, budou informovat o jednáních, která se mezi předáky EU a Ruska uskutečnila počátkem tohoto týdne. Ruský prezident Dmitrij Medveděv se na nich 8. září s unijními zástupci dohodl na úplném stažení ruských jednotek z Gruzie, kromě území odštěpeneckých gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie, i na rozmístění zmiňované mise pozorovatelů EU.
Jednou z probíraných otázek bude i situace v Zimbabwe. V této jihoafrické zemi zuří hluboká politická krize, kterou vyvolalo kontroverzní opětné zvolení prezidenta Roberta Mugabeho do čela země ve druhém kole voleb. Hlasování provázely násilnosti, které si vyžádaly desítky životů, hlavně z řad stoupenců opozice. I proto opoziční Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) druhé kolo voleb bojkotovalo. V prvním kole přitom jeho vůdce Morgan Tsvangirai zvítězil, ale nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů.
EU i kvůli průběhu voleb a situaci v zemi, kterou sužuje ekonomická krize s inflací v řádu milionů procent, uvalila sankce proti tamním předákům a proti firmám, které režim financují. Tito lidé mají zakázáno cestovat do unie a společnostem jsou zmražena jejich aktiva.
Ministři by v Bruselu měli zvážit rozšíření sankcí o další osoby či firmy. Situace se nicméně poněkud změnila, neboť Mugabe se nyní s opozicí dohodl na rozdělení vládní moci. Brusel ale podle diplomatů i tak bude rozšíření sankcí zvažovat.
Do Bruselu by měl dorazit také hlavní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Serge Brammertz, který by měl ministrům nastínit názor ICTY na to, zda s ním Srbsko plně spolupracuje.
Tato balkánská země by se ráda v budoucnu stala členem EU. Bělehrad v dubnu s Bruselem podepsal stabilizační a asociační dohodu (SAA), která představuje jakési pomyslné vykročení k možnému členství. Dohoda však zatím nebyla ratifikována a tento proces v EU ani nezačal. Podmínkou k tomu totiž je právě to, že Bělehrad bude plně spolupracovat s ICTY.
Bělehradu se nicméně nedávno podařil významný počin. Dopadl a předal do Haagu bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče, který je obviněn z válečných zločinů. Ministři tak na základě Brammertzových slov možná budou uvažovat o tom, zda jako pozitivní gesto vůči Srbsku nezačít uplatňovat některé ekonomické části zmiňované asociační dohody (SAA).
Autor: oez
