Poskytování informací o potravinách spotřebitelům

15.09.2008
Euroskop

Dne 30. ledna 2008 přijala Komise návrh nařízení, jehož cílem je modernizace pravidel EU pro označování potravin a zpřehlednění údajů na etiketách, aby byly pro spotřebitele srozumitelnější a čitelnější.

Návrh nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)40 v konečném znění)

Dne 30. ledna 2008 přijala Komise návrh nařízení, jehož cílem je modernizace pravidel EU pro označování potravin a zpřehlednění údajů na etiketách, aby byly pro spotřebitele srozumitelnější a čitelnější.

Nařízení má především modernizovat stávající legislativu, která je postavena na směrnicích č. 2000/13 a č. 90/496. Platnost první z obou směrnic automaticky zanikne definitivním přijetím stávajícího návrhu, směrnice č. 90/496 expiruje pět let po vstupu nového nařízení v platnost.

1. Legislativní pozadí návrhu

Hlavním cílem současné předlohy je zajistit větší přehlednost etiket na potravinách, neboť právě etikety mají podle Komise zásadní vliv na rozhodování spotřebitelů při nákupu. Vzhledem k současným trendům v oblasti zdraví je také dlouhodobě kladen důraz na konzumaci potravin s vyváženou nutriční hodnotou, přičemž zlepšení informovanosti spotřebitelů v této oblasti lze také označit za dlouhodobý cíl Komise.

1.1. Iniciativa DG SANCO

Jednou z iniciativ na tomto poli byla aktivita DG SANCO, jež vedla k důkladnému přehodnocení stávajících předpisů v otázce označování potravin. Její závěry z roku 2004 obsahovaly již konkrétní body vedoucí k vypracování daného legislativního návrhu.

1.2. Bílá kniha o problémech souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou

Klíčovým obsahovým bodem této bílé knihy z roku 2007 je otázka nutričního označování jakožto způsobu, jak předávat informace spotřebitelům. Ti tyto informace při nákupu potravin či nápojů potřebují, aby byli schopni se rozhodnout tak, že nakoupené potraviny budou prospěšné pro jejich zdraví. Komise především zvažovala, zda by bylo účelné zavést povinné nutriční označení a počet živin, které by měly být uvedeny na štítku.

Komise v bílé knize odkazuje také na nařízení č. 1924/2006, platné od ledna 2007, které stanoví, že výživová a zdravotní tvrzení na potravinách musejí být založena na spolehlivých vědeckých poznatcích.

2. Formální struktura legislativního návrhu

Návrh nařízení má 35 stran, 52 článků. Celý dokument má celkem 88 stran; v jeho úvodu jsou uvedeny cíle návrhu, okolnosti jeho vzniku a také soupis stávající legislativy, která má být tímto nařízením nahrazena. Následuje 40 stran příloh, které podrobně definují jednotlivé uvedené pojmy. Především se jedná o upřesnění uvádění povinných údajů, přesný rozpis látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost atd.

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

  • Navrhované nařízení má sloučit několik současných právních předpisů do jediného dokumentu. Jednotný právní rámec tak má zvýšit přehlednost a minimalizovat roztříštěnost stávající legislativy. Novým návrhem se mají zrušit směrnice č. 2000/13, č. 90/496, č. 87/250, č. 94/54, č. 1999/10, č. 2002/67, č. 2004/77 a nařízení č. 608/2004.
  • Nutriční označování musí být v hlavním zorném poli (přední strana balení) etikety potraviny. Musí obsahovat energetickou hodnotu, obsah tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů a soli.
  • Zavedení minimální velikosti písma. Veškeré povinně uváděné údaje (hmotnost, nutriční údaje atd.) musí být tištěny písmem alespoň o velikosti 3 mm (netýká se výrobků, jejichž největší plocha je menší než 10 cm2). Navíc by mělo platit obecné ustanovení, že tyto údaje musí být dobře viditelné a dobře čitelné.
  • Další (tj. dobrovolné) informace musejí být zřetelně odděleny od informací povinných, aby nedocházelo k matení spotřebitele. Cílem je jednoznačně zabránit tomu, aby etikety nepůsobily matoucím a přeplněným dojmem.
  • Informace o přítomných alergenních složkách musejí být uvedeny i u nebalených potravin (hořčice, mléko, ryby, sojové boby, celer, arašídy atd.) prodávaných v maloobchodech a jídelnách či v podobných zařízeních společného stravování.
  • Provozovatelé potravinářských podniků by měli být odpovědni nejen za poskytování informací o nebalených potravinách dle právních předpisů, ale i za to, aby byly informace týkající se těchto potravin předány provozovateli, který potraviny přebírá. Cílem tohoto ustanovení by mělo být především ujištění, že informace o potravině se dostane až ke konečnému spotřebiteli a neztratí se v průběhu distribučního procesu.

4. Stav legislativního procesu

Návrh byl po schválení 30. ledna 2008 v Komisi předán v rámci procedury spolurozhodování Evropskému parlamentu a Radě. Nyní se čeká na jejich vyjádření a usnesení.

5. Očekávaný vývoj

Zatím nelze odhadnout časový harmonogram, na základě kterého se relevantní instituce k návrhu vyjádří. Existuje pouze nezávazné přání Komise, aby se tak stalo do konce funkčního období Evropského parlamentu, tj. do června 2009.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality