20.09.2008
čtk
Sněmovnu nejspíš příští týden čeká rozhodující hlasování o antidiskriminačním zákoně.
Pokud prezidentovo veto zákonodárci nepřehlasují a norma nezačne platit, hrozí Česku žaloba od Evropské komise u evropského soudního dvora a vysoké sankce. Koalice potřebuje k prosazení normy nejméně 101 hlasů. Není ale jisté, zda je vůbec bude mít.
ČR je poslední zemí sedmadvacítky, která zákon na ochranu před nerovným zacházením nepřijala. Mít ho měla už při svém vstupu do unie. Norma má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor.
Koalice, která měla v dolní komoře jen křehkou většinu a s prosazováním zákonů jí pomáhali takzvaní přeběhlíci z ČSSD, v tomto týdnu oficiálně oslabila. Klub ODS opustili dva poslanci – Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba již dříve uvedli, že antidiskriminační zákon nepodpoří. Ruku pro něj nechce zvednout ani poslankyně ODS Alena Páralová, která pro něj nehlasovala už minule. K trojici by se mohli přidat i další. Někteří pravicoví zákonodárci totiž míní, že zákon je zbytečný či dokonce škodlivý. Vidí v něm nutné zlo a ústupek EU.
Sněmovna schválila normu na ochranu před nerovným zacházením letos v březnu. Hlasovalo pro ni 111 ze 170 přítomných poslanců. V řadách ODS ji podpořilo 63 zákonodárců. Ze stovky vládních poslanců tehdy ruku pro zákon zvedlo 78, sedm se zdrželo, 14 se nedostavilo nebo nehlasovalo. Proti byla jen Páralová. Opoziční ČSSD přispěla ke schválení 27 hlasy, komunisté stejně jako přeběhlíci třemi hlasy.
Zákon podpořil i Senát. V polovině května ho ale vetoval prezident Václav Klaus. Označil ho za zbytečný a kontraproduktivní. Dolní komora se k normě vrátila začátkem června, projednávání ale přerušila. Koalice tehdy údajně neměla pro zákon dostatečnou podporu.
Ani po více než čtvrt roce není jasné, jestli vláda normu prosadí. Napjaté vztahy má nejen s některými vlastními poslanci, ale i s opozicí. Levice sice soudí, že zákon je důležitý, již dříve označila ale návrh za bezzubý a nedostatečný. Komunistům navíc vadilo, že se jim v normě nepodařilo prosadit zrušení lustračních zákonů.
Antidiskriminační zákon připravovaly už minulé vlády. Předposlední návrh v roce 2006 vetoval Senát. Sněmovna o něm před parlamentními volbami už nehlasovala. Nynější verze vychází z minulých předloh. Mnohé neziskové organizace ji kritizovaly. Podle nich je okleštěná. Výhrady měly třeba k tomu, že zákon neumožňuje podat hromadnou žalobu.
Autor: oez
