22.09.2008
čtk
Průzkum ve 24 zemích celého světa ukázal, že v Evropě v poslední době sílí protižidovské a protimuslimské nálady. Průzkum provedla na jaře americká organizace Pew Research Center. Důvody, proč k negativní náladě vůči muslimům a Židům dochází, se průzkum nezabýval.
Na Židy se z evropských zemí dívají nejvíc nepříznivě ve Španělsku. Negativní názor tam vyjádřilo 46 procent oslovených. Stejný pohled na židovskou menšinu má více než třetina Poláků a Rusů. V Německu negativní názory na Židy vyjádřilo 25 procent dotázaných, ve Francii pak pětina oslovených.
Podle Pew Research Center jsou tato čísla vyšší než údaje z podobných průzkumů provedených v uplynulých letech. V mnoha zemích negativní nálady vůči Židům zesílily zejména v posledních dvou letech. V Česku se průzkum neuskutečnil.
Jedinou evropskou zemí zahrnutou v průzkumu, kde v poslední době nezesílil nepříznivý pohled na Židy, je Británie. Negativní názor na ně má devět procent Britů, což je srovnatelné se zeměmi, jako jsou Spojené státy a Austrálie.
Názory na muslimy jsou pak v těchto zemích podle průzkumu obecně méně příznivé než postoje k Židům. Ve Španělsku se vůči muslimům negativně vyjádřilo 52 procent dotázaných, v Německu pak přesně polovina respondentů. V Polsku průzkum zaregistroval negativní názor na muslimy u 46 procent dotázaných, v Francii u 38 procent. V Británii a Spojených státech pak jde zhruba o čtvrtinu respondentů.
Obecně je v Evropě zřetelný vztah mezi protižidovskými a protimuslimskými náladami: lidé, kteří negativně nahlížejí na Židy, mají sklon vidět v negativním světle i muslimy, píše se ve studii. Podle jejích autorů je to tím, že takové názory v evropských zemích do značné míry vyjadřuje stejná skupina. A to starší lidé s nižším vzděláním, kteří obvykle politicky stojí hodně napravo.
I když protižidovské nálady v poslední době v evropských zemích zesílily, výrazně intenzivnější jsou mimo Evropu. Zejména pak v muslimských zemích. Na druhou stranu v těchto zemích podle studie až na výjimky trvá trend oslabování podpory terorismu. Mnoho dotázaných také vyjadřuje obavy z nárůstu islámského extremismu.
Ve většině muslimských zemí zároveň během uplynulých šesti let klesla podpora sebevražedných atentátů a jiných podob násilí vůči civilistům ve jménu obrany islámu. V Libanonu například v roce 2002 takové útoky bylo ochotno ospravedlnit 74 procent muslimů. Nyní jejich poměr klesl na 32 procent.
Podobně obecně klesá i podpora Usámy bin Ládina, nejhledanějšího teroristy světa. Například před třemi lety ho podporovalo 61 procent jordánských muslimů, letos jich stejný názor vyjádřilo jen 19 procent.
Autor: Euroskop
