23.09.2008
Euractiv
Evropská centrální banka se včera rozhodla zmírnit napětí na evropském peněžním trhu a poskytla mu jednorázovou hotovostní injekci ve výši 27,6 miliard eur. Vyloučila ovšem, že by měla v úmyslu posyktovat jakékoliv záruky podobné těm k jakým přistoupily Spojené státy.
Evropská centrální banka a Evropská komise přivítaly masivní záchranný plán americké vlády, která se o víkendu rozhodla uvolnit 700 miliard dolarů a oznámila svůj záměr odkoupit některá „jedovatá aktiva provázaná s hypotečními aktivy z portfolií bank. Tato aktiva byla příčinou kolapsu finančního systému. Záchranný plán se vztahuje i na evropské banky, které ve Spojených státech prováděly „významné operace.
„Oznámení této iniciativy bylo velmi vítané, uvedl komisař pro ekonomické a měnové otázky Joaquín Almunia.
Součástí plánu byla také výzva amerického ministra financí Henryho Paulsona směřovaná ostatním zemím, aby se rovněž zúčastnily záchranné operace a přišly s podobnými finančními opatřeními, které by bankám pomohly. Evropská komise ale uvedla, že se vlády členských zemí musí rozhodnout samy.
V rozhovoru pro televizní stanici Euronews prezident Evropské centrální banky Jean Claude Trichet uvedl, že úlohou centrálních bank není přispěchat na pomoc komerčním bankám. „Jsme zodpovědni za poskytování likvidity, ale nemáme žádnou odpovědnost pokud jde o potíže se solventností, které se mohou tu a tam objevit. Je tedy jasné, že se musíme postavit čelem všemu, za co jsme zodpovědní a jako i jiné centrální banky na celém světě, jsme zodpovědni za likviditu. Zodpovědnost za zachování solventnosti mají výkonné orgány.
Jakékoliv zásadní záchranné plány vyloučilo také Německo, podle nějž je na tom evropský finanční sektor stále dobře a žádnou pomoc nepotřebuje. „Opatření podobná těm ve Spojených státech tady nejsou zapotřebí… Německo bylo zasaženo daleko méně, uvedl mluvčí německé kancléřky Angely Merkel.
Německý ministr financí Peer Steinbrück navíc oznámil, že žádná ze zbývajících zemí G7 (tj. Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Japonsko a Kanada) podobný program jako Spojené státy nepřijmou. Steinbrück to uvedl po konferenčním telefonátu s ministry financí zemí G7.
Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že odpor k záchranným opatřením plyne jednak z pocitu, že za krizi jsou zodpovědné americké banky a regulační orgány, jednak ze skutečnosti, že Evropu omezují přísná pravidla, která členské země nutí ke snižování rozpočtových deficitů a veřejného zadlužení.
I přesto, že vlády odmítají vytvářet jakékoliv fondy za účelem nákupu špatných aktiv, Velká Británie a Německo prosazují přísnější regulaci mezinárodního finančního sektoru.
Britský ministr financí Alistair Darling před nedávnem oznámil, že Velká Británie během dvou týdnů předloží legislativu, která má reformovat bankovní sektor. Smyslem reformy je omezit dopady současné krize na rozsáhlý domácí finanční sektor. „Jak ve Velké Británii, tak v mezinárodním měřítku zavádíme přísnější finanční regulaci o níž nikdo nepochybuje, že by nebyla zapotřebí, dodal.
Darling uvedl, že nový zákon bude obsahovat opatření na posílení bankovního dozoru, nové pravomoci pro regulátory a zjednodušení procesu intervence v situaci, kdy se banka dostane do potíží.
Evropská komise v této době pracuje na změně stávajících pravidel pro kapitálové požadavky u bank a změně pravidel pro ratingové agentury. Všechny změny ale budou muset nejprve schválit členské státy a Evropský parlament.
Další články najdete na www.euractiv.cz
