23.09.2008
čtk
Dočasný bruselský „azyl“ europoslanců kvůli zřícení části stropu ve štrasburském sídle končí. Příští zasedání se koncem října uskuteční opět ve Štrasburku. Volání zastánců trvalého odchodu z tohoto francouzského města tak nebyla vyslyšena. Přitom se objevily odhady, že díky zářijovému přemístění do Bruselu se ušetřily tři až čtyři miliony eur (72 až 97 milionů korun).
Prázdninové zřícení části stropního obložení o váze řady tun se sice obešlo bez zranění vedlo však k tomu, že europoslanci nadvakrát v září museli zasedat na místo původně plánovaného Štrasburku v belgické metropoli.
Zasedání EP se konají pravidelně na dvou místech: v Bruselu a ve zmiňovaném městě poblíž francouzsko-německé hranice, kde musí podle unijních smluv zasednout alespoň dvanáctkrát do roka. Náklady na neustálé stěhování dosahují podle odhadů kolem 200 milionů eur ročně (přibližně pět miliard korun).
Podle českého europoslance Jana Zahradila se na štrasburském sídle EP lpí kvůli tomu, že jde o jakýsi symbol poválečného německo-francouzského smíření, a tudíž symbol evropské integrace. Ale my žijeme více než 60 let po válce, dodal vzápětí s tím, že pro trvalé přesunutí do Bruselu prý svědčí řada argumentů včetně toho, že by se tím mohlo ušetřit dost prostředků. Zahradil zmínil odhad zmíněný na serveru EUobserver, podle něhož se dočasným přesunutím do Bruselu kvůli zřícení stropu ušetřily až čtyři miliony eur (97 milionů korun).
O věcnou podstatu ale tady nejde… Vidím v tom určitou prestižní záležitost… Francie si asi těžko umí představit, že by se během jejího předsednictví zrovna Štrasburk nekonal. Zdraví rozum opravdu velí, aby EP měl jedno sídlo, řekl Zahradil. Já jenom doufám, že tam je všechno v pořádku, že politická ambice nezvítězila nad bezpečností, dodal.
Zákonodárný sbor čítá 785 členů, které při cestách mezi Bruselem a Štrasburkem doprovází spousta úředníků, poradců či asistentů. V unijním slangu se o věčném přesouvání europoslanců často hovoří jako o létajícím cirkusu. V minulosti se v médiích objevily odhady, že stěhování sboru si ročně vyžádá emise kolem 20.000 tun oxidu uhličitého.
Hlasy volající po trvalém přesunu do belgické metropole se ozývají poměrně často. Vyzývaly k tomu i četné petice. Jednu dokonce podepsalo více než 1,2 milionu lidí. Pro takový krok by však byl potřebný souhlas všech 27 států EU, jehož získání není příliš pravděpodobné.
Autor: Euroskop
