26.09.2008
čtk
Nedělní parlamentní volby v Bělorusku podle řady komentářů v podstatě určí, zda Minsk zůstane podřízen Kremlu, nebo zda naváže blízkou spolupráci s Bruselem.
Hlasování také může rozhodnout o budoucnosti prezidenta Alexandra Lukašenka, který v zemi tvrdou rukou vládne už 14 let.
Všechna dosavadní hlasování v Bělorusku mezinárodní organizace označily za zfalšovaná a vždy je také doprovázela vlna šikany představitelů opozice. Evropští politici podle šéfa zahraničního výboru Evropského parlamentu Jacka Saryusze-Wolského vědí, že nynější volby nebudou zcela demokratické, ale mohou být částečně svobodné a skončit tím, že do parlamentu vejde značná část členů opozice.
Pokud se tak stane, diktátorský režim Lukašenka by mohl počítat s tím, že Evropská unie zruší sankce, které na Bělorusko uvalila po posledních prezidentských volbách, a postupně se otevře zemi evropský trh. EU by také mohla zemi finančně pomoci.
Podmínky ze strany EU zůstaly dvě: propuštění politických vězňů a poctivé přepočítání hlasů, které odevzdají voliči, potvrzené mezinárodními pozorovateli. Nabídku Lukašenko přijal. Propustil vězně a dovolil, aby přijeli pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, souhlasil s registrací většiny kandidátů opozice.
Minsk doposud nedovoloval, aby do parlamentu vešli kritici Lukašenka a o výsledku voleb nerozhodoval počet odevzdaných hlasů, ale verdikt předsedy volební komise, který byl podřízen vládě.
Podle polských deníků a nezávislých běloruských médií již existuje seznam opozičních kandidátů, kteří se dostanou do parlamentu.
Ve stodesetičlenném parlamentu by mělo usednout mezi deseti až dvaceti členy opozice. Asi jsem na seznamu Lukašenka, čili na tajném listě těch, kteří se ocitnou v novém parlamentě, ale nevím, zda o tom seznamu ví sám Lukašenko, řekl zahraničním novinářům Ales Michalevič, který kandiduje formálně jako nezávislý, ale fakticky jako zástupce hnutí Za svobodu někdejšího opozičního prezidentského kandidáta Aljaksandera Milinkeviče.
Kolik členů opozice se nakonec v parlamentu ocitne, ukážou nedělní volby, které v Minsku podle zahraničních pozorovatelů vidět nejsou. Žádné televizní debaty, ve státním deníku ani slovo o volbách, kampaň téměř nulová.
Autoritářský prezident Lukašenko v posledních dnech vzkázal Západu, že pokud neuzná tyto parlamentní volby jako demokratické, zastaví s ním dialog. Neoficiálně prý požaduje, aby výměnou za demokratické volby, byl jako první vyškrtnut ze seznamu představitelů běloruského režimu, kteří nemohou vstoupit na území EU. Seznam platí od roku 2006.
Příčinou toho, že Lukašenko přistoupil na hru Evropské unie, byl podle politologů hlavně konflikt na Kavkaze. Cílem prezidenta je podle polského profesora diplomacie Mariusze Muszyńského nikoli demokratizovat zemi, ale vládnout co nejdéle. A Kreml by mohl chtít udělat si pořádek u svého souseda a kontrolu zajistit výměnou prezidenta. I proto prý Lukašenko kývl na nabídku EU.
Demokracie v Bělorusku podle politologů ještě dlouho nezavládne, ale pokud se dostanou do parlamentu reprezentanti opozice, budou moci Bělorusové slyšet na veřejnosti konečně i jiný hlas než jen ten oficiální.
Autor: euroskop
