27.09.2008
O tomto víkendu se v sídle Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo historicky první setkání předsedů parlamentů z 11 středoevropských zemí bývalého sovětského bloku a Rakouska. Jelikož některé státy mají dvoukomorový parlamentní systém, účastnilo se setkání dokonce 16 předsedů národních parlamentů.
Téma jednání summitu, který byl připravován již od zimy, se dvakrát změnilo následkem nečekaných událostí. Původně měli parlamentní zástupci diskutovat o budoucnosti meziparlamentní spolupráce po přijetí Lisabonské smlouvy. Protože ale došlo k odmítnutí Lisabonské smlouvy Irskými občany v červnovém referendu, muselo být téma summitu změněno na „Nové formy spolupráce národních parlamentů v Evropské unii. Ani toto téma však nebylo konečným. Pořadatelé summitu se rozhodli při programu jednání zohlednit i aktuální téma úlohy národních parlamentů při řešení zahraničněpolitických krizí, jakou je krize v Gruzii, ale i současné světové bankovní krize. Aby se některý stát necítil poškozený, přednesli v jízdárně Valdštejnského paláce jednotliví zástupci své příspěvky v abecedním pořadí.
Čeští zástupci vyzdvihli především úlohu národních států a jejich parlamentů v evropském rozhodování. Úvodní slovo přednesl místopředseda vlády Alexandr Vondra, který zdůraznil důležitost národních parlamentů při kontrole dodržování principu subsidiarity při vytváření evropské legislativy. Kritizoval nedostatečné využívání současných nástrojů meziparlamentní spolupráce a nadzvedl práci Senátu, který je jednou z nejaktivnějších parlamentních komor v Evropě v reakcích na legislativní návrhy Komise. Kromě vyjadřování k legislativním návrhům Komise, mohou národní parlamenty využívat diplomatických prostředků, jakým byl například právě proběhlý summit. Předseda Senátu Přemysl Sobotka ve svém projevu připomněl, že „členské státy mají zůstat „pány smluv, na nichž celá EU stojí, a prostřednictvím svých parlamentů musí sledovat, jaké kompetence a jakým způsobem jsou unijním institucím předávány.
Z mnoha příspěvků zazněly obavy z pociťovaného „odcizení občanů od zbyrokratizovaného bruselského rozhodování. Účastníci se shodli na důležitosti národních parlamentů při nápravě tohoto stavu. Národní parlamenty by měly plnit důležitou úlohu při kontrole demokratického rozhodování v Evropské unii.
Zajímavý příspěvek do diskuze přinesl zástupce země, která je nám nejenom dlouhým obdobím společné historie, ale i blízkostí jazyků a množstvím kontaktů na nejrůznějších úrovních, nejbližší. Předseda Národní rady Slovenské republiky Pavol Paška se odvolal na myšlenky významného současného filosofa Jürgena Habermase, podle kterého „lidé budou podporovat myšlenku sjednocené Evropy, pokud celý projekt vystoupí z bezbarvé abstrakce administrativních opatření a učených debat, tedy když bude politizován. Právě národní parlamenty mohou podle něj napomoci politizovat evropský projekt.
Na půdě Senátu, který poslal Lisabonskou smlouvu k posouzení Ústavnímu soudu, většina účastníků se vyslovila pro potřebu ratifikace Lisabonské smlouvy. Také v prvním bodě závěru summitu účastníci prohlašují, že usnadní ratifikaci Lisbonské smlouvy ve svých zemích. Do závěrečného prohlášení se promítla i úloha národních parlamentů při řešení aktuálních hrozeb. Účastníci podpořily iniciativy EU k řešení Gruzínské krize a vyzvali k diskuzi o možném ustavení parlamentní dimenze Východního partnerství.
Autor: euroskop
