28.09.2008
čtk
V červnu se uskuteční ve 27 státech Evropské unie volby do Evropského parlamentu. Otázkou zůstává, kolik se bude volit poslanců.
Určitě to bude méně než současných 785. Možnosti jsou dvě: buď 751, nebo 736. Na první variantu by si ale, jak mezi diplomaty i politiky zjišťovala ČTK, už asi nikdo nevsadil ani korunu.
S první možností počítala lisabonská smlouva, jejíž ratifikaci zkomplikovalo ne v irském referendu. Druhá vychází ze stávajících smluv. Pro Česko obě znamenají totéž – počet českých zástupců v unijním zákonodárném sboru poklesne při obou variantách z nynějších 24 na 22. Stejně tak u Slovenska se v obou případech množství křesel sníží o jedno na 13.
Při vyjednáváních o lisabonské smlouvě, která by měla přinést unii potřebné reformy jejích institucí a rozhodovacích procesů, se po tvrdém boji dohodlo, že množství europoslanců proti dnešku poklesne o 34.
Smlouva však téměř jistě nezačne od začátku příštího roku platit, což měli státníci původně v úmyslu. Nebude-li platit, bude sedmadvacítka pokračovat podle smlouvy z Nice a počet poslanců klesne výrazněji – o 49 křesel.
Vypadá to tak, protože lisabonská smlouva prostě do té doby nevstoupí v platnost, to už je víceméně jasné, řekl ČTK europoslanec Libor Rouček.
Myslím, že je velmi pravděpodobné, že se bude volit podle smlouvy z Nice, doplnil ho kolega Jan Zahradil.
Stoprocentně to však zatím říci nelze a zřejmé není ani to, kdy bude oficiálně rozhodnuto.
Musím připustit, že to není příliš jasné, podotkla mluvčí EP Marjory van den Broekeová.
Otázku přitom nelze nechat na poslední chvíli, protože by některým zemím mohla zkomplikovat volební přípravy. Není vyloučeno, že bude třeba upravit některé národní zákony, bude také třeba připravit kandidátky.
Deadline zatím prostě není… Nejpozději to bude únor či březen, odhadl Rouček. Nebude-li rozhodnuto letos, možná už na summitu EU v prosinci, zřejmě se tak stane za českého předsednictví v první polovině příštího roku. Všichni se tomu vyhýbají jako čert kříži, nikdo nechce v té věci říct poslední slovo, řekl Zahradil. Pokud to neudělá Francie, tak ČR bude muset brzy po nástupu do předsednické funkce nalít čistého vína a říct ano, volíme podle smlouvy z Nice, dodal.
Jasněji by mělo být po říjnovém summitu EU, který snad ukáže, co lze čekat od Irska. Diplomaté i politici mimo kamery a mikrofony říkají, že vstup smlouvy v platnost v první půli roku 2009 není realistický.
Otevřeně to jako jeden z mála nedávno řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker: Nemyslím si, že smlouva bude v červnu, kdy se konají příští volby, na místě.
Zatímco Češi či Slováci si moc nepohorší, třeba Španělé či Francouzi přijdou hned o několik europoslanců proti tomu, kolik jich měli mít podle lisabonské smlouvy.
Nemusí se vám to líbit, ale je to ve smlouvě… Tak to prostě je, odmítla možnost nějakých rozporů van den Broekeová. Problémy nečeká ani Rouček. Asi to bude předmětem velkých politických tahanic, soudí ale Zahradil. Právně je to čisté. Když neplatí jedno, tak platí druhé. Ale politicky to tak jednoznačné není a někdy máme v EU zkušenost, že někdy politika vítězí nad právem, vysvětluje poslanec Zahradil.
Autor: euroskop
