Cyril Svoboda, MF DNES, 30. 9. 2008
Prý to „Evropě osladíme“. Co kdybychom tenhle dvojznačný nápad proměnili v jednoznačný výsledek? Co kdyby hlavním přínosem českého předsednictví bylo opravdu něco, co by jasně prospělo nám i Evropě? Nedávné irské referendum bylo vyjádřením nespokojenosti a obav občanů z toho, jak se pro ně evropská politika stává nesrozumitelnou a možná i ohrožující. O smlouvu Lisabonskou vlastně vůbec nešlo.
Irové při svém referendu otevřeli politické otázky, které trápí nejen je, ale i ostatní občany Unie. Ať již jde o otázku manželství, rozvodů, potratů nebo evropské obrany, kompetence v otázkách daní či konkurence uvnitř EU. Všechno jsou to problémy, jejichž řešení Lisabonská smlouva ani neupravuje, ani neurčuje. Jsou to témata reálné evropské politiky. A u Irů, stejně jako u dalších Evropanů, panuje jistá obava, jaká ta politika skutečně bude. Politika je však dílem politické reprezentace, to je lidí, ne smlouvy. Proto nemůžeme rozptýlit obavu občanů odkazem na rozsáhlé evropské dokumenty, ale projevem politické vůle a činy, které z ní rostou.
Otevírá se nám jedinečná šance pohnout evropskou politickou reprezentaci k činu, který by byl pádnou odpovědí na tyto obavy. Vyjádřením toho by byl společný text, třeba „Pražská deklarace, politický dokument, ve kterém by se Unie zavázala učinit některé politické kroky, realizovat určitou politiku, která bude odpovídat na zásadní obavy vyjádřené nejen irskými občany. Zkrátka Evropská unie by politicky řekla, jak dál ve vybraných otázkách.
„Pražská deklarace by mohla obsahovat například i zvýšený respekt k tradičním hodnotám jednotlivých členských států. Samozřejmě by tuto deklaraci museli podepsat na Evropské radě šéfové států a vlád Unie jako společný projev politické vůle. Dojednání takového závazku prospěje nám všem víc než boj o některé procedurální otázky ve smlouvách. Procedura může být sebelepší, ale politika může škodit. Máme šanci prokázat, jak dobrými vyjednavači ve skutečnosti jsme, jak umíme získávat spojence. A tak máme možnost poděkovat Irům za jejich vyjádřené obavy a dát na ně spolu s ostatními členskými státy odpověď pro všechny.
Irové i my se tak zasloužíme o Unii. Irové budou moci v době hlasování o kandidátech do Evropského parlamentu v červnu 2009 rozhodnout v referendu o „Pražské deklaraci, a tím i o ratifikaci Lisabonské smlouvy. Zajistíme tím například pro každou zemi jednoho komisaře v Evropské komisi, kterého bez ratifikace Lisabonské smlouvy můžeme ztratit. Celkově Irové, my i celá Unie dosáhneme vítězství.
„Pražská deklarace by mohla, vedle podobných dokumentů, být milníkem v dějinách evropské integrace. Kdyby se toto podařilo za našeho předsednictví, jsem si jist, že jméno naší země by bylo vytesáno do kamene evropské historie.
Samozřejmě nutným předpokladem pro naplnění této priority je naše ratifikace Lisabonské smlouvy. Věřím, že tento úkol zvládneme do konce roku. Lisabonská smlouva je důležitá; činí rozhodovací proces Evropské unie efektivnějším a Unii konkurenceschopnější.
S ratifikovanou smlouvou máme šanci předvést velké evropské dílo, bez ní jsme zemí s velkým otazníkem.
Autor: Cyril Svoboda, ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR