22.10.2008
čtk
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se patrně pokusí zastínit české předsednictví v Evropské unii v první polovině příštího roku, a to prostřednictvím eurozóny, v jejímž čele bude chtít zůstat ještě rok. Tvrdí to dnes francouzský odpoledník Le Monde, který se odvolává na prezidentovy poradce. Rakouský deník Kurier dnes dokonce informoval o sílících hlasech požadujících prodloužení předsednictví Francie v unii, což je ale formálně podle unijních pravidel nemožné.
Le Monde napsal, že Sarkozy chce prostřednictvím finanční krize zabít dvě mouchy jednou ranou: prosadit své ekonomické vize a v čele eurozóny vyšachovat z politického výsluní Česko a Švédsko. Ty se evropského kormidla sice chopí v prvním a ve druhém pololetí 2009, ale k eurozóně nepatří a na její rozhodování nemusejí mít vliv.
Ambice francouzského prezidenta živí rozšířený názor, že Evropa potřebuje silného předsedu, aby mohla existovat, což se dokazuje na příkladu Sarkozyho role při řešení gruzínské a finanční krize. Jinak by prý nebylo možné vyjednávat s Ruskem nebo sestavit evropský plán záchrany bankovního sektoru. O rostoucím uznání a obdivu k Sarkozyho aktivitě se rozepisuje i Kurier. Podle rakouského listu se ohledně Česka spojují hned dvojí obavy: jednak z toho, že pro malou členskou zemi by zvládání tak velké krize bylo obtížnější než pro velkou mocnost, jednak jsou v EU silné pochybnosti o proevropské politice pražské vlády.
Podle Le Monde se předsednictví EU ocitne v rukách českých euroskeptiků, prezidenta Václava Klause a premiéra Mirka Topolánka, a to v zemi nacházející se v plné vládní krizi. U Klause list jako u notorického euroskeptika zdůrazňuje, že zkritizoval Sarkozyho ekonomické návrhy týkající se řešení finanční krize jako návrat ke starému socialismu.
Eurozóna po právní stránce neexistuje a může si tak dovolit předsednictví bez nějaké unijní smlouvy. Nejsmělejší by bylo přistoupit k volbám, naopak nejsnadnějším řešením by bylo nechat Francii, jak podle Le Monde nastínil francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet, dál vést skupinu zemí se společnou měnou, a to do 1. ledna 2010, kdy by vedení převzalo Španělsko. Nešlo by přitom o žádnou novinku – Belgie skupinu vedla v roce 2001 o půl roku déle místo Švédska, Řecko zase v roce 2002 místo Dánska.
Le Monde podotkl, že Sarkozy se předem se svými ambicemi nesvěřil německé kancléřce Angele Merkelové. Ta by musela souhlasit s pravidelnými schůzkami šéfů vlád a zemí eurozóny, ačkoli Německo se vždy bránilo myšlence ekonomické vlády. A ještě by musela souhlasit s předsednictvím Sarkozyho.
První reakce německých vládních představitelů byla rychlá, i když se týkala zatím jen Sarkozyho návrhů na státní intervence v průmyslu. Francouzský návrh chránit evropský průmysl státní účastí před převzetím zahraničními investičními fondy protiřečí všem úspěšným zásadám německé hospodářské politiky, řekl podle agentury DPA ministr hospodářství Michael Glos. Prohlášením ministra Glose je toto téma pro spolkovou vládu vyřízené, dodal k tomu později vládní mluvčí Thomas Steg. Sarkozyho návrhy jsou v Berlíně považovány spíše jen za podněty k zamyšlení, které ale vesměs nepotřebují být s Německem projednávány, natož odsouhlaseny. Německá vláda se zjevně rozhodla nereagovat na každý Sarkozyho podnět, stejně mnoho z nich končí do ztracena, poznamenala DPA.
Autor: Euroskop
