Lukáš Tichý, Euroskop, 27.10.2008
Energetická politika EU, zajištění bezpečných a plynulých dodávek ropy a zemního plynu, zelená obnovitelná energie contra jaderná energie a těžba uhlí a energetické vztahy mezi EU a Ruskem, tato a podobná témata byla diskutována na mezinárodní konferenci s názvem Prague European Energy Forum, která se uskutečnila ve dnech 23. 10. – 24. 10. 2008 v prostorách Lichtenštejnského paláce. Podle slov Moniky MacDonagh-Pajerové, předsedkyně občanského sdružení ANO pro Evropu, které tuto akci pořádalo, cílem této konference měl být podrobnější rozbor některých témat a otázek, snaha dobrat se konkrétního řešení a hlavně podnítit k diskusi řečníky s opačným polem názoru.
Jako první tuto výzvu uposlechl Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR, který začal svůj projev kritikou Evropské unie kvůli jejímu špatnému a pomalému přístupu k energetice. P. Kužel odmítl společnou energetickou politiku EU, s tím, že každý členský stát musí „povýšit“ svoji energetickou politiku a sám si ji ošetřit, protože energetická bezpečnost je bezpečnostní politikou každého státu. Zároveň odmítl přísná ekologická a energetická opatření, neboť evropská energetická legislativa, podle jeho slov, oslabuje pozici ČR a ohrožuje její energetickou bezpečnost.
Pro ČR je zcela nepřijatelné a neproveditelné nařízení EU, podle kterého má mít každý členský stát ve svém energetickém mixu 20% obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie sice Komora podporuje, ale pouze za podmínky, že neohrozí konkurenceschopnost podniků a životní úroveň. Taková opatření, která navrhuje Evropský parlament by podle názoru P. Kužela konkurenceschopnost podniků zhoršila.
Česká republika jako jeden z mála států EU vyváží elektřinu. Pro zachování této soběstačnosti a nezávislosti s elektřinou bude muset ČR využít všech dostupných fosilních zdrojů, které se nachází na jejím území tzn. vytěžit současné zásoby uhlí a otevřít nové uhelné doly, zároveň bude muset využít všech zdrojů ropy a zemního plynu, která má a provádět nové průzkumy. Dále bude potřeba využít jadernou energii, která bude v budoucnu hrát klíčovou roli, uvedl na závěr.
Také Alan Svoboda, výkonný ředitel největšího tuzemského výrobce elektřiny ČEZu, představil jadernou energii jako jednu z budoucích alternativ energetických zdrojů, které budou používány k výrobě elektřiny. „Jaderná energetika není špatné sprosté slovo, za které bychom se měli stydět, ale naopak je třeba o ní co nejvíce diskutovat“, sdělil posluchačům Svoboda Podle jeho slov je na výrobu jaderné energie daleké méně nákladu, přibližně 30 euro na tunu, než na výrobu energie z ostatních zdrojů např. plyn nebo uhlí. Zároveň jaderná energie nepřispívá k tvorbě emisí CO2.
Tím se nepřímo dotkl otázky zavádění stoprocentních aukcí emisních povolenek pro elektrárenské společnosti od roku 2013, proti čemuž se staví. Pokud k tomu dojde, budou energetické společnosti muset kromě ceny paliva platit také cenu emisí CO2. Očekává se přitom, že cena emisí poroste, a to se promítne do ceny elektřiny. Cenu elektřiny podle Svobody navíc poženou vzhůru i nedostatečné investice do výstavby nových zdrojů.
Svoboda dále vyzval k lepšímu propojení evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS) a kreditů z neevropských projektů. Vedlo by to podle jeho slov ke stejnému snížení emisí a takové opatření by navíc nebylo tak nákladné pro evropskou ekonomiku.
Transevropské energetické sítě aneb bez spolupráce to nepůjde
Jak na začátku tohoto panelu zdůraznil Edward Chow, vědecký pracovní a analytik Centra strategických a mezinárodních studí z Washingtonu, hlavními tématy a otázkami, kterými by se měli jednotlivý řečníci zabývat, byly bezpečný přístup k energetickým zdrojům, vybudování a propojení energetických sítí v EU k přepravě elektřiny a plynu a nutné investice do těchto projektů a další budoucí projekty pro dopravu energie.
O další témata k diskusi se také postaral evropský komisař Jean-Arnold Vinois, když uvedl, že není dostatečně zabezpečen koncept energetické bezpečnosti a ke změně této situace bude třeba udělat ještě velký pokrok, k jehož naplnění bude moci mj. přispět také předsednictví ČR na začátku příštího roku. Evropský komisař zdůraznil nutnost silného propojení jednotlivých sítí s elektřinou a plynem s tím, že vnitřní trh s energií nemůže fungovat, pokud nebude fungovat EU27 jako celek.
Nutnost komplexní regionální spolupráce v energetice mezi zeměmi Balkánu a východní Evropy v oblasti energetiky zdůraznil také Hido Biščević z Rady pro regionální spolupráci.
Země Balkánu trpí nedostatkem energie, hlavně elektřiny, která je dvakrát dražší než v některých zemích střední Evropy. Přitom na druhou stranu v jednotlivých státech Balkánu se nachází velká naleziště hnědého uhlí a hlavně touto oblastí prochází velké množství řek, které tak mohou být zdrojem energie. Právě regionální spolupráce a multilaterální spolupráce s Evropskou unií a její finanční pomoc by mohla situaci z větší části vyřešit. Finanční prostředky EU by totiž byly použity k výstavbě vodních elektráren, které by tak částečně zlepšily nedostatek elektřiny.
Zároveň upozornil na význam Balkánu pro energetickou bezpečnost EU. Prostor Balkánu díky své geopolitické a geostrategické poloze představuje významnou tranzitní oblast, pře kterou by mohly v budoucnu vést plynovody a ropovody ze severní Afriky a oblasti Kaspického moře do zemí západní a střední Evropy.
Zcela odlišná situace panuje ve skandinávských zemích, kde energetický trh funguje velice dobře, jednotlivé země jsou propojeny elektrickými sítěmi a elektřina je získávána hlavně z vodních zdrojů. Pozici země bohaté jak na fosilní paliva tak na obnovitelné zdroje představil norský velvyslanec v ČR H. E. Peter Leader. Norsko je jako jedna z mála zemí Evropy bohatá na ropu a také zemní plyn, který zhruba v množství 800 mld. metrů kubických, vyváží do některých členských států Evropské unie. To z Norska činí klíčového hráče na energetickém poli. V Norsku je proto otázce energetiky a energetické bezpečnosti věnována velká pozornost a investují se velké finanční prostředky do energetické infrastruktury, uzavřel norský velvyslanec v ČR Peter Leader.
O energetické bezpečnosti a energetické infrastruktuře České republiky hovořil Václav Bartuška, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost. Podle jeho slov, energetické problémy ČR začínají již na našem území a nikoliv v Rusku anebo v Saudské Arábii, neboť u nás není dostatečná energetická infrastruktura. Je třeba diversifikovat přepravní energetické cesty, vybudovat nové ropovody a plynovody a napojit je na stávající evropské produktovody. K tomu ale bude nutné vynaložit více finančních prostředků namísto peněz na výstavbu dopravní infrastruktury.
Zelená obnovitelná energie versus průmyslové zájmy
Přání organizátorky této konference M. McDonagh-Pajerové o konfrontaci názorů mezi jednotlivými řečníky se asi nejvíce naplnilo v tomto panelu, kdy na jedné straně stál první místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík, který prosazuje zelenou a šetrnou politiku zamřenou mj. na využívání obnovitelných zdrojů energie a zastavení či omezení těžby fosilních paliv. Na druhou stranu proti Bursíkovi a jeho názorům se postavili zástupci jednotlivých průmyslových podniků a zastánci využívání ropy a zemního plynu a těžby uhlí.
Martin Bursík v úvodu ocenil některé legislativní kroky EU v oblasti ochrany životního prostředí včetně základní strategie v oblasti energie obsažené v Zelené knize z roku 2006, která navrhuje tzv. 3x 20 tzn., do roku 2020 by mělo být cílem každého členského státu Evropské unie snížit spotřebu energie o 20% a měl by mít 20% obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu. Zároveň vyzdvihl legislativní práci Komise EU na navrhovaném souboru dokumentů tzv. 3. klimaticko-energetického balíku, který by mohl být schválen ještě během francouzského předsednictví koncem tohoto roku.
Bursík uvedl, že důvodem, proč Evropská komise přistoupila v klimaticko-energetickém balíčku k distribuci povolenek prostřednictvím aukcí je skutečnost, že energetické společnosti volně přidělené povolenky nemotivovaly ke snižování emisí, ale představovaly pro ně zdroj zisku. Tomu mají aukce zabránit. Členské země budou moci prostředky z povolenek poté využít k investicím do energetických úspor či zvyšování účinnosti nebo na pomoc sociálně slabším.
Pokud jde o obavy z příliš přísných pravidel na snižování emisí v důsledku finanční krize, Bursík je přesvědčen, že krize „nesmí balíček zbrzdit“. Investice do nízkoemisních technologií je podle něj třeba chápat jako příležitost. Nástroje, které Komise v balíčku navrhuje jsou kompatibilní s trhem, řekl Bursík a návrh je citlivý i vůči odvětvím, které by mohly být poškozeny dovozy ze zemí, které nesplňují obdobné environmentální standardy. Ministr připomněl, že se v Unii uvažuje i o vytvoření bariér pro dovozy z takových zemí.
Na závěr ministr uvedl, že bez podpory USA a její ochoty podílet se na ochraně životního prostředí se nám nemůže podařit účinně chránit životní prostředí.
Podrobněji se klimaticko-energetickému balíčku věnoval předseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Miroslav Ouzký. Tzv. klimaticko-energetický balík je soubor čtyř legislativních návrhů, jeho cílem je právní ošetření konkrétních kroků majících napomoci boji proti fenoménu globálního oteplování. Těmito legislativními návrhy jsou: zpráva týkající se obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, zpráva týkající se úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, zpráva o geologickém skladování oxidu uhličitého a zpráva o podpoře energie z obnovitelných zdrojů.
Ouzký zdůraznil nutnost globálního přístupu ke klimatickým změnám tzn., že jednotlivé státy by měly následky změny klimatu chápat stejně nebo přinejmenším podobně a to jako problém 21. století, který je třeba řešit. Pokud bude pouze Evropská unie snižovat emise, z globálního pohledu to k ničemu nepovede. Evropa musí ke změně přesvědčit také další světové znečišťovatele např. Spojené státy nebo Rusko a ekonomicky se rozvíjejícím zemím jako je Čína a Indie nabídnout určité ústupky.
Artur Runge-Metzger, vedoucí oddělení Evropské komise pro klimatické strategie, mezinárodní vyjednávání a monitoring aktivit EU sdělil, že Komise nemůže co zveřejnit seznam odvětví, které dostanou výjimky z plných aukcí emisních povolenek, dříve než po summitu/mezinárodní konferenci v Kodani v prosinci 2009, na němž má vzniknout celosvětová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, která nahradí Kjótský protokol. Pokud by Komise seznam zveřejnila dříve, ovlivnila by tím vyjednávání, připomněl Runge-Metzger.
Proti takto ekologicky zaměřeným vystoupením se postavil celý zástup řečníků, většinu z řad zástupců průmyslu nebo těžařských společností, kteří zpochybňovali některá vyjádření a závěry předchozích řečníků. Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř z ODS se hned od začátku ve svém vystoupení pustil do kritiky evropské politiky v oblasti energie a klimatických změn. EU chce volný trh s energií, ale neustále svými regulemi do něho zasahuje.
Podle jeho slov také existují pochybnosti o tom, co je příčinou změn klimatu, mohou to být např. erupce na slunci nebo ozón. Emise oxidu uhličitého jsou podle něj pouze jedním z faktorů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Vlivů je podle něj ale celá řada a většinu z nich člověk nemůže ovlivnit.
Vojíř na závěr doporučil, že členské státy EU by měly namísto regulatorních omezení v podobě emisních povolenek spíše podporovat jadernou energii, plynové elektrárny nebo vývoj nových technologií. Podle Vojíře se v Evropě tzv. „hnacím motorem“ v oblasti životního prostředí a konkurenceschopnosti stane výzkum a vývoj špičkových technologií, kterému by EU měla věnovat velkou pozornost a větší finanční prostředky než doposud.
Výkonný ředitel BMW Czech Republic Martin Saitz, který hovořil o dopadu CO2 na automobilový průmysl, evropská opatření v oblasti klimatických změn tak černě neviděl. Podle jeho slov se „zelené technologie“ naopak mohou stát konkurenční výhodou a příležitostí. Zároveň dodal, že nestačí pouze stanovovat limity, ale je třeba stanovit stejná pravidla s emisemi CO2.
Energetická bezpečnost je v uhlí, zemním plynu a ropě
Výkonný ředitel OKD Klaus-Dieter Beck představil uhlí jako důležitou a základní surovinu, jejíž zásoby ve světě se odhadují zhruba na 130 let. Uhlí se využívá v mnoha odvětvích např. 25% primární energie je získáváno z uhlí, v České republice se uhlí používá k výrobě elektřiny téměř z 60%. Proto bude nutné podle Klause-Dieter Becka vynaložit dostatečné finanční investice do těžby uhlí a do průzkumu nových nalezišť hnědého a černého uhlí na území České republiky.
Podobnou strategii navrhl také předseda Coal & Oil, DG Tren Jan Pánek, který uvedl, že k zajištění konkurenceschopnosti, trvalé udržitelnosti a energetické bezpečnosti EU proto bude nutné využít všechny dostupné zdroje na území členských států, věnovat investice do průzkumu nových nalezišť ropy a zemního plynu a znovu otevřít doly s černým a hnědým uhlím.
Podle Zdeňka Osnera z Důlního a ropného průmyslu České republiky by měla ČR svoji energetickou bezpečnost zajistit pouze spoléháním se na sebe sama, nikoliv na Evropskou unii, která má sama problémy. Pro ČR tak bude důležité a nutné, k zajištění si alespoň částečné nezávislosti, využít všechny vlastní zdroje tj. uhlí, ropu a zemní plyn, snížit svoji závislost na cizích dodávkách a zdrojích a provést co největší mix energetické politiky, kde kromě fosilních paliv by měla důležitou roly hrát jaderná energie.
Autor: Lukáš Tichý, autor je externí spolupracovník Euroskopu
