Island potřebuje finanční pomoc za další čtyři miliardy dolarů

28.10.2008
čtk

Island se snaží získat finanční pomoc za další čtyři miliardy dolarů (asi 79,2 miliardy Kč), aby se mohl vypořádat s následky krize ve svém bankovním sektoru.

Agentuře Reuters to dnes řekl islandský premiér Geir Haarde. Asi o dvě miliardy dolarů už přitom Island požádal Mezinárodní měnový fond (MMF).

Zmínil jsem částku šest miliard dolarů. Máme dvě miliardy od MMF, takže hovoříme o zhruba čtyřech miliardách dolarů z dalších zdrojů, řekl Haarde na otázku, kolik peněz bude Island ještě potřebovat. Příští rok bude podle něj pro Island velmi špatný a země předpokládá, že výrazně vzroste deficit rozpočtu.

Premiér se v Helsinkách zúčastnil zasedání takzvané Severské rady, jejíž součástí jsou šéfové vlád a ministři zahraničí skandinávských zemí. Haarde své kolegy požádal o pomoc a upozornil, že bankovní krize na Islandu by se mohla rozšířit do dalších oblastí tamní ekonomiky a vést k masivnímu propouštění.

Všechny skandinávské země nám jasně vyjádřily přátelství a podporu. V čase krize jsme přesvědčeni, že se na naše přátele ve Skandinávii můžeme spolehnout, řekl Haarde, jehož citovala agentura AP.

Haarde také řekl, že případný vstup Islandu do Evropské unie, o němž se hovoří, není všelékem. Stejný postoj však předseda islandské vlády zastává už delší dobu.

Island už o pomoci jednal také s Ruskem, Japonskem i dalšími zeměmi. Mezi kandidáty prý byla rovněž americká centrální banka (Fed), stejně jako Evropská centrální banka (ECB). Haarde už dříve podotkl, že hrubý domácí produkt (HDP) Islandu příští rok zřejmě klesne až o deset procent.

Když Island začátkem října schvaloval rozpočet na příští rok, počítal s deficitem 3,5 procenta HDP. Už teď je ale jasné, že skutečnost bude mnohem horší.

Myslím, že bude (deficit) výrazně vyšší, řekl Haarde. Lze prý očekávat, že se deficit vyšplhá na dvojnásobek původního předpokladu, ale neměl by být trojnásobný. To by znamenalo, že se bude pohybovat zhruba od sedmi do 10,5 procenta HDP.

Na Islandu žije pouze asi 320.000 lidí, ostrov se ale díky expanzi svého sektoru finančních služeb stal symbolem prosperity. Vše se ale změnilo s nástupem finanční krize, která nyní vrcholí a kterou kvůli zadlužení tamní bankovní sektor neustál. S problémy se potýká akciový trh i obchodování s islandskou měnou.

Autor: euroskop

Sdílet tento příspěvek