28.10.2008
čtk
Po více než pěti letech rekonstrukce s náklady kolem 730 milionů korun bude ve čtvrtek v rámci oslav 90. výročí vzniku Československa v New Yorku otevřena Česká národní budova.
Jejím hlavním posláním má být prezentace České republiky u americké veřejnosti.
Památkově chráněnou stavbu z konce 19. století, kterou před sedmi lety převzala od krajanů česká vláda za symbolický dolar, měl slavnostně otevřít český premiér Mirek Topolánek, ale kvůli politickému vývoji po nedávných volbách cestu do USA zrušil. Zastoupit ho údajně má místopředseda vlády Jiří Čunek.
V budově už od poloviny října sídlí generální konzulát a České centrum. Po slavnostním přestřižení pásky bude k dispozici také mnohoúčelový sál pro 300 hostů, galerie, knihovna a kino. Už po tři roky mají jedno poschodí k dispozici krajané, kteří si tuto podmínku vymínili při sepisování smlouvy. Opět za symbolický dolar ročně mohou své patro využívat příštích bezmála 400 let.
Budovu na Východní 73. ulici v bývalé české čtvrti na Manhattanu si newyorští Češi postavili v roce 1896. Skládali se na ni doslova po centech. Na důkaz toho si stejně jako v pražském Národním divadle vepsali nad jeviště slova Národ sobě. Budova sloužila jako čilé centrum krajanského a spolkového života – hrálo se v ní divadlo, pořádaly bály, sídlila v ní česká škola, lidé se scházeli na přednáškách nebo v hospodě s českými jídly.
Postupem doby ale začal tuto část města český živel opouštět a spolková činnost v polovině minulého století upadala. S příchodem poúnorových emigrantů se do čtvrti známé jako Little Bohemia (Malé Čechy) i do národní budovy život na čas vrátil, od sklonku 60. let ale podle pamětníků bývalá sláva střediska krajanského života začala definitivně chřadnout. Přes pokusy s pronájmem budova téměř osiřela a postupně chátrala. Od roku 1986 v ní byl provoz až na výjimky zastaven.
Newyorská radnice ji v roce 1994 vyhlásila městskou památkou a krajané alespoň opravili fasádu. Krátce nato vznikl projekt kompletní rekonstrukce, na niž se měly získat peníze opět veřejnou sbírkou. Ve stejné době se ale objevily i první úvahy o významnější pomoci českého státu, které vyvrcholily shodou o převedení budovy do vlastnictví České republiky.
Přes nesouhlas jisté části krajanské obce byla dohoda mezi zastřešující organizací českých spolků BBLA a českou vládou koncem 90. let uzavřena. Podmínkou byla úplná rekonstrukce a poskytnutí části budovy krajanům. Pražská vláda dohodu schválila v únoru 2000 a newyorský soud převod vlastnictví stvrdil v prosinci 2001. Rekonstrukční práce pak začaly v březnu 2003.
Oprava byla původně odhadovaná na 245 až 285 milionů korun. Termín dokončení byl ze stavebních a administrativních důvodů několikrát odsunut a rostla také částka na rekonstrukci. Během let se zvýšila na 450 milionů korun, až v roce 2006 stanovila vláda strop na 730 milionů korun. Současný Topolánkův kabinet závazek převzal. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg před měsícem prohlásil, že konečný účet této částce zhruba odpovídá.
Přestavbu, která je největší českou státní investiční akcí v zahraničí, po celou dobu provázela řada problémů, mimo jiné havárie v sousedním domě, po níž bylo podzemí budovy zatopeno naftou. Náklady se zvýšily i proto, že podle místních zákonů nemohli mnohé práce vykonávat čeští dodavatelé a musely se na ně najímat podstatně dražší americké firmy. Na zdržení stavby se podepsaly i právní nejasnosti a soudní pře vyvolaná částí nespokojené krajanské komunity, která prodej neschvalovala.
Souhlasím, že to byla v zásadě správná myšlenka budovu koupit a zachovat. Bohužel s tím, jak to probíhalo, s tím šťastný být nemohu, řekl koncem září Schwarzenberg.
Už rok před tím při inspekční návštěvě budovy připustil Topolánek, že se nadělala strašná spousta chyb jak z hlediska celého úmyslu, tak z hlediska financování. Pořád měl někdo pocit, že to má z Prahy řídit, ale ona americká legislativa a americké zvyklosti… jsou něco jiného než Praha. Pokládám mnohé kroky za chybné, řekl loni v polovině října.
Politici i krajané se shodují, že by budova měla sloužit širší veřejnosti. Režim, který by to umožňoval a zároveň i částečně hradil evidentně vysoké provozní náklady, ale dosud není známý. Zjevným důsledkem nevyjasněné koncepce je pak to, že zatím nebude otevřená restaurace v prominentních přízemních prostorech.
I když budova nestojí na vysloveně prestižní adrese, znalci místního prostředí nemají pochyb o tom, že si při vhodně zvoleném programu do ní Newyorčané cestu najdou. Zatěžkávací zkouška přijde už od začátku příštího roku, kdy začíná půlroční české předsednictví Evropské unie a budova bude hostit řadu pracovních a společenských událostí s tím spojených.
Autor: euroskop
