11.11.2008
čtk
Evropská unie se na včerejším zasedání ministrů zahraničí zemí EU zabývala i hrozbou Ruska, že by mohlo v kaliningradské enklávě u hranic s Polskem a Litvou rozmístit své rakety. Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga se touto otázkou, nad níž už unie vyjádřila znepokojení, bude zabývat i summit EU-Rusko. Ten se koncem týdne koná ve francouzském Nice.
Zmínili jsme to. Samozřejmě že je to vnímáno jako ne příliš přátelský akt, řekl Schwarzenberg po dnešním jednání ministrů zahraničí. Ti mimo jiné jednali právě o blížící se vrcholné schůzce s Moskvou a o tom, co by tam unie měla zastávat.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv minulý týden ve středu pohrozil rozmístěním raket ve zmiňovaném regionu v případě, že Česko a Polsko na svém území povolí vznik základen americké protiraketové obrany.
Unie už na ruské hrozby reagovala minulý týden prohlášením Francie, která Unii tento půlrok předsedá. V prohlášení se uvádí, že Medveděvova slova nepřispívají k nastolení ovzduší důvěry a ke zlepšení bezpečnosti v Evropě, a to v době, kdy si unie přeje dialog s Ruskem o otázkách týkajících se bezpečnosti celého evropského kontinentu.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová dnes řekla, že ona s kolegy se touto hrozbou na paralelním jednání v Bruselu nezabývala. To se vůbec nedostalo na program, poznamenala. Pokud Rusko vysílá takovéto výhružky, tak si musí uvědomovat, že je nevysílá ČR a Polsku, ale že je vysílá všem členským státům NATO, prohlásila nicméně. Kdyby to náhodou myslelo jinak než jako verbální poselství, tak by na to NATO reagovalo, dodala.
Pro ČR jsou podle ní slova ruského prezidenta dalším argumentem, proč neustoupit. Kdyby prý Češi ustupovali, rezignovali by na případné hrozby z oblastí jako Blízký východ. Zároveň by prý ustupovali někomu, kdo by zřejmě Česko rád měl nadále ve sféře svého vlivu.
Autor: Euroskop
