Marie Bydžovská, EUROSKOP, 28. listopadu 2008
„Jsou to politické problémy, které vyžadují politické řešení, vyjádřila se Merkelová ke krizi eurozóny na čtvrtečním minisummitu. Postup „krok za krokem podle ní vyžaduje změnu zakládajících smluv EU. Ty by měly zajistit přísnější fiskální disciplínu členských zemí. Je přesvědčená, že je to jediná cesta, jak obnovit důvěru trhů.
Krátkodobá finanční řešení jako zavedení společně garantovaných eurobondů nebo masivní intervence Evropské centrální banky podle ní nevyřeší fundamentální problém eurozóny. Tím je podle Merkelové přílišné zadlužení, které podlamuje důvěru investorů.
Berlín pod palbou kritiky
Avšak podle mnoha komentátorů může zastavit paniku na finančních trzích pouze rázný zásah Evropské centrální banky nebo eurobond. Přijatelnější pro Německo by bylo přistoupit na zavedení nějaké formy společného dluhopisu, než ustoupit tlaku Francie a souhlasit s tím, že Evropská centrální banka (ECB) se stane neomezeným věřitelem členských států. Následkem toho by mohlo razantně vzrůst tempo inflace, nebo by chybějící prostředky v ECB musely doplnit členské státy, z největší části právě Německo.
Proti německému odmítání eurobondů roste kritika napříč Evropou. Změna zakládajících smluv by trvala mnoho měsíců a tak dlouho nemusí finance zemím jako Itálie či Španělsko stačit. Dosavadní pokusy řešit dluhovou krizi ztroskotaly a finanční trhy namísto toho, aby se uklidnily, propadají stále větší panice.
Německý tisk spekuloval, že Merkelová ustoupí
Tento týden poprvé zazněl pozitivní hlas vůči eurobondům i od dalšího dosud zarytého nepřítele – Evropské centrální banky (ECB). „Ačkoliv se vyhlídka na vznik eurobondů zdá nerealistická, byly by s ohledem na mezinárodní měnový systém jako rezervní měna pro světové hospodářství užitečné, řekl viceprezident ECB Vítor Constâncio.
Konkrétní návrh podoby eurobondů představila ve středu Evropská komise. Norbert Barthle, hlavní rozpočtový expert Křesťanských demokratů (CDU), strany kancléřky Merkelové, na něj reagoval slovy: „Nikdy neříkáme nikdy. Říkáme pouze: Žádné eurobondy za současných podmínek.
Současně Merkelová sice označila návrh za „obzvláště znepokojivý, její kritika se však soustředila více na jeho načasování. Při debatě v Bundestagu zdůraznila, že podmínkou zavedení společných dluhopisů jsou změny evropských smluv a celoevropský striktní úsporný program.
Vzbudila tím v německém tisku spekulace, že nesouhlas spolkové vlády s eurobondy již není absolutní. Za určitých podmínek by Merkelová mohla na vznik eurobondů kývnout, spekuloval například Financial Times Deutschland.
Variantě, že Německo nakonec bude s eurobondy souhlasit, nahrál i středeční neúspěšný pokus prodat německé státní dluhopisy. Namísto plánovaných 6 miliard eur, získala německá dluhová agentura z aukce jen 3,64 miliard eur. „Fondy a zákazníci se chtějí zbavit všeho, co je denominováno v eurech, také německých dluhopisů, protože nevědí, co se stane s měnovou unií, komentoval neúspěšný prodej dluhopisů pro deník Financial Times americký obchodník.
Němci nechtějí platit za „rozhazovačný Jih
Avšak prosazení společných evropských dluhopisů v Německu by nebylo snadné. Zásadně proti němu se staví koaliční liberálové. Pokud by CDU prosadila eurobondy za pomoci opozice, mohlo by to znamenat pád vlády.
Mezi Němci se navíc myšlenka eurobondů, které nyní předseda Komise Barroso nazývá dluhopisy stability, popularitě netěší. Hlavním důvodem je to, že by se značně prodražilo splácení německého státního dluhu. Prestižní ekonomický institut Ifo v srpnu vypočítal, že Německo by při podmínkách platných v červenci zavedením společného dluhopisu eurozóny přišlo o 33 miliard eur ročně. Jižní „rozhazovačné národy by naopak podle mnohých Němců těžily z jejich nejlepšího ratingu AAA.
Německo také není jedinou zemí, která je k eurobondům kritická. Výhrady mají i Nizozemí, Francie a Finsko. A i pokud rychlé zhoršování dluhové krize přesvědčí vlády všech členů eurozóny o nutnosti společného dluhopisu, bude muset překonat další překážky, tentokrát legislativní.
Je eurobond protiprávní?
V zářijovém rozsudku k záchrannému mechanismu eurozóny německý ústavní soud zakázal, aby spolková republika přebírala ručení za dluhy jiných států. Zda by bylo možné zavedení evropských dluhopisů pouze do určité výše, přičemž by dále existovaly národní dluhopisy, panují mezi právními experty rozpory. Již nyní se ozývají někteří poslanci Bundestagu, že by proti zavedení eurobondů podali ústavní stížnost.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop